Psát o platech učitelů už dopředu znamená uplést si na sebe bič (viz můj minulý blog ZDE). Platilo to v minulosti, platí to i dnes, a ten bič v odpovědích blogerů mě hezky zpráskal. Ale protože jsem vycházela z údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání, musím zareagovat…

Především jsem neřekla, že učitelé nemají mít navýšené platy! Sama se o to v rámci našeho Společenství škol snažím a vím, jak je těžké zajistit finanční prostředky. Jen jsem polemizovala s názorem, který zvýhodňoval jednu věkovou skupinu bez zdůrazňování kvality odváděné práce. Tu posuzuje nadřízený, studenti (žáci, event. absolventi), praxe, apod. Je „lidské“, že každý obvykle sebe sama hodnotí hodně vysoko (výjimky potvrzují pravidlo). Z vlastní zkušenosti vím, že kvalitních pedagogů není, diplomaticky řečeno, nazbyt. O příčinách jsou v médiích diskuse časté, bylo by to na jiné téma.

Ústav pro informace ve vzdělávání zveřejnil 10.7.2008 tiskovou zprávu, ve které se uvádí, že průměrný příjem učitelů regionálního školství v prvním čtvrtletí 2008 činí 22.745 Kč. Průměrný plat akademických pracovníků veřejných vysokých škol byl 29.918 Kč a vyšších odborných škol 25.597 Kč (pro úplnost – učitelé MŠ 18.085 Kč, ZŠ 23.046 Kč, SŠ 24.684 Kč). Je to slušný nárůst oproti loňskému roku. A právě o průměrných platech jsem mluvila. Pokud se najdou finanční prostředky ve státním rozpočtu, jistě bude učitelům plat opět zvýšen. Osobně bych ale uvítala zvýšení motivace také na jejich kvalitu.

Moje zkušenost skutečně vychází především ze situace ve Společenství škol. Často se stává, že pedagog nenačítá všechny částky, které mu v průběhu roku vedle základní mzdy vyplatíme. Proto průměrná měsíční mzda našeho pedagoga je vyšší (často významně), než je uváděná základní měsíční na výplatní pásce. To se týká především naší vysoké školy, kde vyplácíme odměny za nejrůznější úkony, např. za vedení a oponování „diplomek“ s použitím softwaru na odhalování plagiátorství, podíl na výzkumných projektech, publikování, atd. V uplynulém roce bylo pedagogům na pracovní poměr vyplaceno až 3,5 mzdy ve formě odměn. Zdůrazňuji, že zdaleka ne všichni mají stejně. Také se často stává, že pedagog pracuje na zkrácený pracovní poměr, ale mzdu si nepřepočítá (např. jeden odborný asistent pracující na poloviční pracovní poměr dosáhl průměrné mzdy cca 24 tisíc, přepočteno na celý úvazek by to byl dvojnásobek). A řada z nich učí na více školách, a to je na veřejných vysokých školách asi také rozšířený jev, tedy celkový příjem bude součtem všech výdělků. Vím moc dobře, jaké mzdy vyplácíme na našich školách. Průměrná za loňský rok na VŠFS je rozhodně hodně nad průměrem platů akademických pracovníků veřejných vysokých škol. Ale kupodivu ne všech. I mezi veřejnými vysokými školami je značný rozdíl v platech (alespoň podle materiálu, který obdrželi nedávno rektoři ČKR).

A pokud mne „hanobili“ někteří blogeři za termín průměrný plat (resp. „nejnižší průměrný plat“), pokusím se o vysvětlení. Seřadíme-li průměrné mzdy jednotlivých našich pedagogů podle jejich výše, najdeme učitele s „nejnižší průměrnou měsíční mzdou“, která bude samozřejmě nižší, než průměrná ze všech průměrných měsíčních mezd. Omlouvám se všem, je to trochu komplikovaně řečeno, ale snad srozumitelné. Příklad s kuřetem, kdy jeden sní celé, druhý nemá nic, a přesto matematicky průměrně každý snědl půlku, je snad příliš primitivní. Ti, co „snědli celé“, mi asi nepíší.

Žádní pedagogové ve Společenství škol si rozhodně nemusí nakupovat pomůcky. Na VŠFS mají všechny katedry k dispozici mobily, notebooky, ve škole je wifi, velká knihovna, na každý den dostávají stravenku, každý rok obdrží balíčky s vitamíny či poukázky na masáže, škola jim platí nejrůznější konference, vzdělávací kurzy i zahraniční pobyty, v některých případech i akademické placené „volno“ na 1-2 semestry, atd.

Vysoká škola má jiné možnosti (i jiné požadavky na pedagogy), než např. na SOŠ a VOŠ. BAG8 – fakultní gymnázium má situaci specifickou, neboť letos začíná a obdrží pouze 60% dotací na žáka. Upřednostnili jsme kvalitní vybavení – nový nábytek, ve všech třídách dataprojektory, v jedné dokonce i interaktivní tabuli. Ta je samozřejmě také v počítačové učebně; nakoupili jsme nové učebnice, řadu potřebních pomůcek, apod. Pedagogům to vynahradíme určitě příští rok, i když si myslím, že ani letos si úplně stěžovat nemohou. Platí však staré moudro, že není člověk ten, co by se zavděčil lidem všem…

PS:
Jako důkaz, že v tom nejsem sama, doporučuji rozhovor s ředitelkou základní školy Ivou Duchoňovou (Na starou školu zapomeňte. Nudí, MfD, sobota 30. 8. 2008). Zejména pasáže o mladých učitelích a kvalitě výuky jsou z hlediska mého blogování velmi sympatické.