Reakce na světovou finanční krizi ze strany Kremlu je jednoznačná. Všechno zavinili hrabiví Američané, kteří kvůli financování svých zahraničně-politických cílů v Iráku a Afghánistánu rozvrátili své vlastní finanční trhy a nyní se kvůli globalizaci problémy šíří po celém světě, včetně Ruska. Premiér Vladimir Putin prorokuje konec éry americké hospodářské dominance a očekává, že z Moskvy se stane jedno ze světových finančních center. Milovníci konspiračních teorií často rozvíjejí myšlenku, že ve skutečnosti jde o americký trest za ponížení v Gruzii, kdy ruská armáda rozdrtila Američany trénovanou gruzínskou armádu.

To, že neparlamentní opozice (ona v Rusku ostatně ani žádná jiná příliš není) tvrdí, že za velkou část problémů si Putinovo Rusko může samo nikoho nepřekvapí. Začínají se ale přidávat i podnikatelé. Ekonomický deník Vedomosti minulý týden otiskl sloupek Sergeje Petrova, poslance Státní Dumy za proputinskou stranu Spravedlivé Rusko a zakladatele úspěšné firmy Rolf.

Petrov připomíná, že pokles na ruských akciových trzích začal začal již v květnu, kdy došlo k otevřenému konfliktu mezi ruskými a britskými akcionáři ropné společnosti TNK-BP. Britští manažeři začali mít problémy s vízy a společnost nápadně často začaly navštěvovat kontrolní orgány. Pokračovalo to v červenci poradou ohledně uhelného průmyslu, kdy premiér Putin slovy nehledanými zaútočil na společnost Mečel, že prodává uhlí do zahraničí levněji než doma. Majiteli firmy, který se porady nezúčastnil kvůli údajné nemoci, dopučil Putin rychlé uzdravení. V opačném případě mu pohrozil, že mu pošle lékaře, který ho rázem zbaví všech problémů. Akcie Mečelu klesly o polovinu, skoro o čtvrtinu ale klesly i další podniky z oboru. A válka v Gruzie byla poslední kapkou, protože jak známo investoři jsou pacifisté.

Petrov upozorňuje, že zatímco rozvíjející se trhy v průměru poklesly o 25,4%, ruský trh spadl o 51,7 procent. Takže přinejmenším polovina poklesu má domácí příčiny a je podle autora cenou neefektivitu ruského politického managementu. Hlavním problémem je podle něj nedůvěra vůči státním institucím, což brání návratu investorů.

»Bez toho krizi nepřekonáme. Jenže to bychom museli jít příliš daleko - vzpomenout si na takové politické a ekonomické instituty jako je soukromé vlastnictví, volná tvorba cen, volby (včetně ty gubernátorské), nezávislý soud, nezávislý parlament nebo svobodná média. Vzpomenout si na potřebu demokratizace společnosti,« píše Petrov. Soudě dle dnešní kremelské rétoriky, nic takového nehrozí.

 

 

Tento text je rozšířenou verzí pravidelného sloupku v tištěných HN.