Vždy jsem se trochu s obavou musel pousmát, když se růst objemu hypoték komentoval jako «zdravé zadlužování». Jistě, jde o investici a lidé se podle všeho raději uskrovní, než by nesplácením hypotéky riskovali ztrátu střechy nad hlavou.

Jenže «zdravé zadlužování» v podobě osm let nepřetržitého růstu bylo důsledkem několika faktorů.

Kromě logického rozhodnutí movitějších lidí pořídit si kvalitnější bydlení byl hlad po hypotékách živen chytrým marketingem bank, navozující hesly «hypotéka pro každého» dojem, že na vlastní byt má každý. Růst byl živen nízkými sazbami a bezvýchodnou situací mladších lidí. Regulací deformovaný trh nenabízel alternativu a než platit přehnané nájmy, raději volili hypotéku. Téměř 400 tisíc lidí tak již dluží na hypotékách přes půl bilionu korun.

Meziroční propad trhu nových hypoték od 20 procent na 59 miliard nevypadá nijak hrozivě.  Jenže v porovnání s loňským růstem o 60 procent jde o velmi prudkou změnu, která nemůže zůstat bez odezvy. Horší prodejnost bytů, jejichž ceny v posledních letech nepřetržitě rostly, potvrzují dlouhé měsíce neprodejné ležáky v nabídkách realitních kanceláří.  A kupce nenacházejí i přes svítící upozornění na snížení ceny, která je prostě stále příliš vysoká.

Banky navíc zpřísnily financování developerských projektů a některé ukončily spolupráci s hypotečními makléři. «To co nám nosili za obchody bylo prostě strašné», řekl mi jeden bankéř. Jen tím potvrdil skutečnost, že řada lidí má hypotéku nadoraz a pokud se změní jejich finanční situace, budou mít se splácením problém. Když pak zjistí, že svůj byt už neprodají za cenu, která by hypotéku pokryla, «zdravé zadlužení» jim může přivodit zdravotní komplikace.

A vyhlídky nejsou nijak optimistické. Ekonomika zpomaluje, silná koruna bude nutit firmy šetřit a propouštět a růst reálných mezd letos zpomalil na desetileté minimum.  Po letech růstu trhu hypoték se tak blíží jeho přirozená druhá fáze: «Prodám rychle byt. Zn. s hypotékou».