Zjednodušeně řečeno mají lidé dva názory na vztah lidí a přírody.

            Jeden názor je ten, že lidé a jejich působení na planetě je takové neškodné malé mravencování. Lidé svou činností na zeměkouli jen tak neškodně škrábou povrch, kutají si svá mraveniště. Něco ze Země vyhrabou, něco postaví, pak to zase spadne a lidský mravenec je v podstatě neškodný. Matka příroda jako mocná čarodějka si se vším poradí. Všechno lidské kutání, betonování, dolování, hubení stromů a zvířat je pro Matku Zemi jen neškodné podrbání na zádech. Příroda je mocná a ty škrábance lehce sama zahladí.

            Toto náboženství po létech studia vyznává pan prezident. I když je pouhý ekonom. Ve svých názorech jak ekonomických tak ekologických se utvrzoval v období normalizace. Dvacet let se zabýval, kromě zaměstnání ve Státní bance československé svými teoretickými studiemi.

            Pak už na to neměl čas, protože se vrhl do politiky a státních funkcí.

            Akademické tituly docenta a profesora získal v oboru ekonomických věd jaksi na vedlejšák. Prizmatem dneška by se řeklo takovou plzeňskou metodou. Bez skutečného působení ve výzkumu a bez skutečného působení v akademické sféře. Jeden by řekl, že i prezidentování zabere dost času. Těch státních návštěv, těch vrácených zákonů, těch amnestií, těch věnců a zahraničních cest. Přesto zbývá čas ještě na souboje se soudcokracií a ústavním soudem, čas na souboj s eurokracií a lisabonskou smlouvou.

            Tak renesanční záběr se v době úzkých specializací už vidí málokdy. To snad měl naposledy Leonardo da Vinci.

            S výsledky svých výzkumů  seznamuje světovou veřejnost teprve v poslední době vydáváním publikací o Modré, ne zelené planetě. Lze to shrnout, Matka příroda si poradí sama a Volný trh taky, když mu nebudou různí ekologové a jiní levičáci házet klacky pod nohy.

            Těch levičáků a ekologů se sešlo v Kodani nejvíce, co se kdy států a státníků v historii lidstva sešlo. Odehrál se mírový souboj bohatých s chudými, malých s velkými v duchu jiného náboženství. Náboženství vědců a ekologů, kteří si myslí a dokazují něco jiného než pan prezident. Tím se ovšem náš monarcha zviklat nedá, vědcům i politikům podsune zištné záměry a je. Vědci potřebují granty, politici hlasy a tak jedou všichni na jedné vlně.

            A to je ten druhý názor. Všichni ti lidé si myslí, že už si Matka příroda s tou industriální a postindustriální ekonomikou a jejími zplodinami sama neporadí. Volnotržní podnikatelé v zájmu maximalizace zisku analyzují své náklady a výnosy. A veškerý odpad jim náklady jenom zatěžuje. Aby se co nejlaciněji zbavili svých odpadů zavalují jimi přírodu. Zavážejí je do skládek a do lesů, vypouštějí jedy do řek, moří a oceánů. A tuny plynných odpadů jednoduše vypouštějí do atmosféry. Všude vůkol je taková zdarmažumpa.

            Vytahají z nitra země uhlí, ropu a plyn v takovém množství, že v zemi uložený uhlík porušuje, vypouštěný zdarma do vzduchu, přirozenou a přírodní cirkulaci uhlíku. V atmosféře kromě jiných jedů přibývá kysličník uhličitý.

            Je docela možné, tvrdí ti granty uplacení vědci, že skleníkovým  efektem, v důsledku lidské činnosti, se planeta začíná přehřívat. Není to ale jisté, ti nepodplacení vědci tvrdí, že všechny ty sajraty z lidské činnosti jsou zanedbatelné a planeta se ohřívá sama od sebe. Třeba vyšší aktivitou slunce.

            Jedno i druhé náboženství má dlouhé časové horizonty. Pravda se prokáže až my i oni už tu nebudou.

            Selský rozum dneška však napovídá, poučený ze skládek v lesích a polích, z odpadních stok místo řek, z plácání mezi igelitkami při koupání v moři, že dělat další skládky v atmosféře snad přece jenom není dobře. A že by podnikatelé měli hradit své plné náklady.