Tak prý budeme platit za euro do půl roku 32 korun... Toto aspoň tvrdí jedna přední nejmenovaná globální banka. Bez ohledu na skepsi, kterou k takovému názoru chovám a kterou budou zřejmě sdílet další analytici pohybující se v domácím prostředí, tento odhad tak snadno nezapadne, už kvůli tomu, kdo ho vyslovil a proč ho vyslovil.

Zdá se až neuvěřitelné, jak se štěstěna české koruny obrátila během pouhého půl roku. Někdejší zdánlivě bezpečný přístav spláchla během podzimu vlna globální krize. Zahraniční investoři rozprodali během října a listopadu dříve držené dluhopisy české vlády v objemu 45 miliard korun a mnozí se zbavili i korunové hotovosti inkasované z prodejů. Za jejich úprkem nepochybně stálo přelakování ekonomického výhledu regionu střední Evropy obecně a Česka zvlášť do temných odstínů šedi. Rychlost, s jakou evakuace proběhla, ovšem svědčí i o finančních problémech na straně samotných investorů. Ano, mám na mysli obdivované i obávané hedge fondy, třídu investorů, která byla zřejmě rozhodující pro posílení koruny v první polovině roku 2008.

Finanční toky z reálné české ekonomiky přitom pohyb koruny k oslabení v podzimních měsících spíš brzdily. Zahraniční obchod se zbožím a službami měřený platební bilancí zůstal přes dílčí zhoršení až do listopadu v přebytku. Řada exportérů navíc podlehla lákadlu o něco slabší koruny a kursově si zajistila své předpokládané příjmy na letošní rok, což v daném okamžiku znamenalo tlak na posílení koruny. Z dnešního pohledu vypadá tehdejší kursové jištění jako neprozřetelný krok, a to ze dvou důvodů. Předně, mohlo být uskutečněno pro exportéry výhodnějším (kupříkladu dnešním) kursem. Co horšího, výpadek v zahraniční poptávce znamená, že má řada podniků zajištěn větší díl letošního objemu exportu než původně zamýšlely, pokud nejsou dokonce přezajištěny. Výsledek? Jejich exportní příjmy se letos nebudou v hojné míře obracet do korun, protože se obrátily již předem vloni, a koruna může chřadnout.

Svezou se na koruně opět hedge fondy? Stěží. Nemají totiž peníze. Po globální krizi jim zasadila těžkou ránu Madoffova aféra, z níž se budou dlouho vzpamatovávat. Není co závidět globálním bankám, které z obchodu s hedge fondy dlouho žily a nyní trpí výpadkem příjmů. Možná právě tato situace vede globální banky ke snaze přitáhnout pozornost jiných investorů vytvářením extrémních scénářů.

Hrozí tedy koruně jiné nebezpečí z finančního trhu? Za úvahu jistě stojí její pozice nízkoúročené měny, kterou by si mohli půjčovat investoři operující v regionu střední a východní Evropy za účelem nákupu aktiv v zemích s vyšším výnosem. To by korunu okamžitě tlačilo k oslabování.V krátkém časovém horizontu by ale měla takové riziko eliminovat kursová volatilita měn jako maďarský forint či turecká lira, kterou vyšší úročení těchto měn dostatečně nekompenzuje.

Co tedy čeká korunu v nejbližších měsících? Ve větší míře než v minulých letech bude její kurs ovlivňován transakcemi tuzemských ekonomických subjektů – podniků i jednotlivců. To neznamená, že nemůže koruna dále oslabit. Nebezpečí extrémů je ale mírnější.