Odborářský činovník na dráze Jaromír Dušek poukázal v rozhovoru pro LN na údajnou síť homosexuálů ve vedení Českých drah a jejich napojení na samcoložce – toť termín z homofobní Bible kralické – v nejvyšších patrech státní exekutivy.

Už dlouho jsem nezaznamenal tak demonstrativní stranicko-politický jednohlas, jako v případě odsudků na adresu J. Duška. Naposledy snad, a to oprávněně, v případě zločinu ve Vítkově. Jen doufám, že Mirek Topolánek, Karel Bilderberg – pardon, Schwarzenberg – Jan Fischer či Jiří Paroubek nekladou mezi vítkovský atentát a Duškův slovní výpad morální rovnítko. Nebo snad ano?!

J. Dušek si nejspíš stejně jako já a navzdory všech virtuálním výzkumům veřejného mínění snad i většina české společnosti o homosexualitě myslí, že se jedná o úchylku či poruchu, vyšinutí z přirozeného řádu stvoření. Můžeme se snad lišit v názoru, do jaké míry se jedná o úchylku biologickou, psychologickou či mravní, ale shodujeme se v tom, že homosexuální chování odporuje lidské přirozenosti. O tom, že homosexuálové mají sklon vytvářet si svépomocné podpůrné sítě, jak soudí J. Dušek v souvislosti s ČD, bohužel svědčí i situace v některých církevních strukturách, zvláště pak kněžských seminářích, kde v důsledku pokoncilního aggiornamenta obsadilo homosexuální bratrstvo řadu klíčových funkcí. Tomuto nepříjemnému tématu jsem se podrobně věnoval v jiných příspěvcích, nebudu tedy zde své tvrzení dokládat.

Možná, že výše uvedení „pravicoví“ politici jen zbaběle vhazují přikázané množství kadidlových zrn k patám bůžků politické korektnosti, zatímco v hospodě a mimo dosah médií si na odboráře-nepřítele Duška připíjí.

Ať tak či onak, tato poněkud trapná a zároveň roztomilá aférka jasně dokládá, že smysl pro normalitu je české parlamentní „pravici“ již asi dočista cizí.

Má se tedy Jaromír Dušek omluvit? Pokud není pravda, že pánové Slamečka, Žaluda a Novák jsou homosexuálové, pak zcela jistě ano. Nevím, zda může J. Dušek jednoznačně prokázat, že funkce těchto pánů s jejich údajnou homosexuální dezorientací nějak bezprostředně souvisí. Je to samozřejmě možné, a pokud má J. Dušek důkazy o tom, že homosexuálové mají k funkcím ve vedení Českých drah či ministerstva dopravy blíže než lidé sexuálně zorientovaní (pozor – tím netvrdím, že mravní!), pak by měl svoje tvrzení doložit.

Pokud se nelichotivé výroky J. Duška na adresu údajných dopraváckých homosexuálů budou krýt s realitou, je požadavek na omluvu bezpředmětný. Jediná situaci odpovídající omluva by měla směřovat k J. Duškovi za jeho veřejné zostuzení.