Původně jsem si říkal, že tohle dám na konec, ale pak jsem si uvědomil, že to je přesně ten typický český přístup. Skutečnost, že ve vládě není žena, není podružnost na konec článku, ale nevkus a nehoráznost prvořadého významu. To, že se strany vymlouvají, že právě jejich adeptky se musely vzdát nějakého křesla, protože ho dostala nějaká jiná strana, moc neuspokojí. Stačilo přece hledat a přemýšlet o fous déle. Byli jsme svědky jistého paradoxu: o programu se zdlouhavě vyjednávalo měsíc (včetně témat jako „podpora drobného podnikání"), ale křesla se (oficiálně) dojednávala jen sedm hodin.

Radost z jistého pokroku v české politice pramenící z nárůstu počtu poslankyň a z ženského vedení sněmovny byla tedy předčasná. Sněmovna nakonec vlastně posloužila jako takové odkladiště žen. Ženy budou sedět zvlášť jako v synagoze. Už chápu, proč teď v české politice všichni vystavují na odiv slovo „konzervativní". Konzervovat se bude maskulinní česká politika.

Tak. Autor se vyřádil a nyní ke složení této mužné vlády velkých reků.

1. První věc, která zarazí je, že vládnout bude především TOP09. Bude reprezentovat stát v zahraničí, ale i veškerá opatření na zeštíhlování státu zůstanou v její dikci. Od ODS je sice vtipné, že „sekerníkovi" Kalouskovi, resp. jeho straně nadělila i ministerstva sociálních věcí a zdravotnictví, tedy ty úřady, kde škrty na rozdíl od ministerstva financí budou opravdu bolet, jenže otázka je, zda se to nakonec neobrátí proti ní. Lidé se budou ptát, co ta ODS vlastně tak důležitého dělá a k čemu je tedy dobrá.
Ministerstva zemědělství a průmyslu, kterým vládne ODS jsou vlastně takové správcovské úřady. První úřad je taková dotační agentura a koneckonců zemědělců je v této zemi docela málo.
Ministerstvo průmyslu také nečiní nic, na čem by se lámal chleba. Máme tržní ekonomiku a průmysl se řídí především sám, nehledě na to, že má především zahraniční vlastníky. Přitom celá ta patálie se silnou TOP09 a ministerstvem vnitra pro Radka Johna, je daná pouze a jen a jen tím, že ODS nemá silného adepta na post ministra financí a sama o sobě to dobře ví (a Miroslav Kalousek to od začátku taky dobře ví). Nejhorší na tom je, že ODS tohoto adepta nemá už dvanáct let, což je trestuhodné a také to právě bylo potrestáno.

2. Alexandra Vondry je na ministerstvo obrany trochu škoda, leč slouží mu ke cti, že o post ministra zahraničí s Karlem Schwarzenbergem nijak nesoupeřil. Takhle bude Vondra smutně dohlížet, jak se na obraně bude škrtat.
Vondra je člověk mnoha nápadů, mezinárodního přehledu a kontaktů. Nevím, zda ho bude bavit rozkrývat armádní zakázky, které jsou - zdá se - problematické (alespoň mediálně) všechny.
Každopádně je to první ministr obrany s modrou knížkou. To vím proto, že jsme chodili ke stejné lékařce.

3. Karlu Schwarzenbergovi se povedlo to, po čem toužil: návrat. Jenže být ministrem zahraničí obnáší hodně cestování a to je dosti namáhavé, zvlášť když je člověk k tomu poslancem a předsedou strany.
Na druhou stranu znám KS a on takhle cestuje a přelétává po světě a Evropě celý život. Nicméně: Schwarzenberg je velký Evropan a je třeba mu přát, aby se dařilo krotit či brzdit euroskeptické spády zbytku této vlády.
Každopádně jsem za tohoto ministra zahraničí velmi vděčný. Není to samozřejmost. Na úrovni Evropské unie se vybíralo rok a vypadla z toho baronka Ashtonová, což je - jak známo - dost katastrofa.

4. Jaromír Drábek na postu ministra sociálních věcí je už kolikátý člověk na tomto postu, který s ním nemá odborně nic společného. Petr Nečas se v opozici školil na ministra obrany a Zdeněk Škromach byl odborář z Moravy. Drábek se zatím díval na svět z pohledu průmyslníků. Tím ale neříkám, že to nezvládne.

5. A nakonec Radek John na postu ministra vnitra. Negativa nebezpečí byla v médiích docela důkladně popsána. Takže jedno pozitivum: to, že přichází někdo úplně nový, někdo kdo nemá nic společného ani s ODS, ani se sociální demokracií, může být z mnoha důvodů příhodné. ČSSD a ODS spolu bojovaly navenek, ale mám podezření, že i přes to mediální osočování o zneužívání vnitra se nakonec obě strany dokázaly příliš snadno dohodnout ve stylu „ruka ruku myje."
Ale jinak dobrý. Ne?