Americký deník The New York Times oznámil s ročním předstihem, že část obsahu jeho webových stránek bude zpoplatněna; www.nytimes.com je nejpopulárnější ve Spojených státech, navštíví ho měsíčně 17 milionů lidí. Určitý počet navštívených článků bude nadále zadarmo a předplatitelé tištěné verze budou mít i nadále vstup volný. The New York Times se tak připojuje k tomu, co už dávno dělá The Financial Times (omezený počet volných článků denně) a s čím před časem přišly periodika z říše Ruperta Murdocha, tedy například The Wall Street Journal.

Je už tedy nyní - po nástupu další těžké váhy - jasné, že končí období internetu jako svobodného a prostorného informačního vesmíru a že začíná zvonit hrana nejrůznějším svobodným stránkám a blogerům (jako je tento Audit), kde se lze svobodně proklikávat v podstatě kamkoli? Je opravdu zřejmé, že máme nastoupeno k éře fragmentizace webu?

Ne tak zdaleka. Podnikatelé a podniky se musí čas od času odvážně rozhodnout. Kdo vývoj odhadne dobře, uspěje, kdo se netrefí, může zkusit ještě rychle vycouvat nebo skončí. V této souvislosti je skutečnost, že NYT vše oznamuje s ročním předstihem, docela důležitá. Pokud se ostatní velcí hráči nepřipojí, zbude tu právě možnost vycouvat nebo podmínky změkčit.

Ponechme stranou otázku, jestli fragmentizaci (volné spojení placených pevností) lze nahlížet pouze negativně. Pokud by se takto vylepšila finanční situace novin, zlepší se (pravděpodobně) i kvalita zpravodajství a analýz, přestane odliv mozků z médií do lukrativnějších a prestižnějších sektorů ekonomiky. Velká média to prostě potřebují zkusit, ale otázka je, jestli uspějí. Poklesne-li návštěvnost stránek, poklesnou logicky inzertní výnosy a inzerce budou plynout na volnější či levnější stránky. Řada uživatelů může dát přednost také méně kvalitnímu obsahu, který zůstane zdarma.

A vezměmě si třeba takovou Wikipedii. Na její anglické verzi je už tolik kvalitního a hlavně aktuálního (a v dobrém smyslu vyváženého) obsahu (s nepřeberně bohatou možností odkazů), že člověk vlastně někdy nechápe, proč se vlastně ještě prokousávat mnohdy ideologickými a jednostrannými žurnalistickými komentáři na nějakých placených webových stránkách. Na Wikipedii dnes najdete třeba stovky detailních a aktualizovaných hesel, týkajících se jednotlivých aspektů nedávné finanční krize (například). Kdo se zajímá třeba o energetickou bezpečnost, najde tak bohatá hesla k plynovodům Nord Stream a South Stream, že v žádných novinách a časopisech by nic podobného nikdy nenašel (a to nemluvím o matematice a přírodních vědách).

Je jisté, že za elitní obsah se má platit jako cokoli elitního a exkluzivního. Než se ale někdo rozhodne následovat příklad NYT a svůj obsah zpoplatnit, měl by se ujistit, jestli a v čem je jím nabízený „content" opravdu tak elitní a exkluzivní (a obtížně nahraditelný), jak si sám o sobě myslí.

A ještě k elitám. Elity (a těch, nikoli proletariátu, se má zpoplatnění kvality opravdu týkat) potřebují rychlé a kvalitní zpravodajství (o tom žádná), ale kvalitní analýzy (jde o to být v obraze a vzdělávat se) si dnes mohou najít i jinde než v produkci mediálních domů, a to bez bariér, snadno, rychle a zdarma.