Elia možná není úplně běžnou zaměstnankyní řecké státní správy. Co ale činí její názory zajímavými, je prostá skutečnost, že není často k slyšení, aby si mladá vysoce vzdělaná profesionálka stěžovala, že je v rozpacích, když má mluvit o tom, jak si vydělává na živobytí.
Ve svých 28 letech je Elia Apostolopulu absolventkou Národní školy pro státní administrativu NSPA, kde získala prestižní tituly. Pracuje pro Generální sekretariát turistiky, řadí se tak mezi elitu mezi státními zaměstnanci. To vysvětluje i její slušné výdělky. Uvykla si brát okolo 1600 eur, nyní se musí spokojit se zhruba 1350.
"Neprožívám lehké časy," říká Elia. "Loni jsem si vzala půjčku na byt, tehdy mi nepřišlo na mysl, že bych ji nemohla být schopna splácet," říká Elia. Její měsíční splátka činí 700 eur. Kdyby si chtěla aténský byt o přibližné rozloze 70 metrů čtverečních pronajmout, musela by měsíčně platit okolo 500 eur. "Prostě jsem nyní musela omezit veškeré výdaje, dokonce i na jídlo, již dříve jsem omezila noční radovánky či jízdy autem."
Běžná řecká domácnost to teď rozhodně nemá jednoduché. Ceny běžného zboží se rychle šplhají vzhůru. Třeba malou lahvičku šamponu vidíte na regálech za 5,5 eura.
Snad v jediném ohledu je ale krize k něčemu také dobrá. Elia se už dlouho chystá navštívit svou starou matku na ostrově Kefalonie. Nyní není nad čím přemýšlet - poprvé po dlouhých letech neplánuje zahraniční dovolenou. "Vezmu svého přítele a navštívíme náš krásný rodinný dům," těší se Elia.
Souhlasí, že současné zmrazení platů a benefitů ve státní správě je pro všechny Řeky citlivou věcí. Nepokládá plošné zmrazení příjmů za spravedlivé.
"Není možné, aby se zmrazily příjmy bez ohledu na to, kolik kdo měsíčně vydělává," říká. Pokládá takové úspory za zcela iracionální, mluví o plýtvání lidskými zdroji a důvěrou. Iracionální je podle ní ale celý systém ve státní správě.
Nabízí jeden příklad. Před pár lety se několik mladých absolventů NSPA zaměřilo na postgraduální studia, po kterých se z nich měli stát tiskoví mluvčí. Když dokončili svou specializaci, byli ke svému překvapení vysláni na ministerstvo dopravy, kde se měli zabývat hustotou silničního provozu. A takových případů by se prý našlo hodně.
Některá místa státní správy mají na jednu pozici i několik zaměstnanců, známé jsou případy škol, kde je ve třídách víc učitelů než žáků.
Na druhé straně existují ve státní správě profese, které trpí naprostým nedostatkem pracovníků. Třeba nemocnice, které zápolí s katastrofálním nedostatkem zdravotnického personálu. Při distribuci absolventů na jednotlivá místa přitom hrají větší roli známosti než schopnosti uchazečů.
"Za takové situace trvají k zaměstnancům řecké státní správy jisté antipatie, to však není úplně spravedlivé," míní Elia. Přesto má smíšené pocity, když někomu vysvětluje, že pracuje pro státní sektor.
