Kam se ztratily všechny ty peníze? Tuhle otázku si kladou nejen pozorovatelé zvenčí, kteří často o Řecku moc nevědí, ale i někteří Řekové - protože i ti mohou mít zkreslený obraz řecké reality. A vlastně, jaké peníze? Byly tu vůbec někdy nějaké? Správná otázka totiž zní: Kam se ztratily všechny ty půjčené peníze?

V posledních letech Řecko stále více záviselo na půjčkách ze zahraničí. Řečeno jednoduše, z půjček vznikla díra, která vytvořila onen kolosální dluh. Deficit státních financí byl velký po mnoho let. Vše se stávalo těžší tím, jak se dluh zvětšoval o splátky úroků předchozích dluhů. A úroky stoupají.

Dluh se zvětšoval exponenciálně v letech 2004 až 2008 a nyní se blíží 300 miliardám eur. Dalo se tomu vyhnout? "Jistě," říká dvaačtyřicetiletý bankéř, který si z důvodu citlivosti tématu přál zůstat skryt za iniciálami D.P. "Ale bývalá vláda zatížila už tak dost přebujelý státní sektor dalšími sto tisíci zaměstnanci."

Proč? Stačí dvě slova: systémová korupce. Na nedávné konferenci o kořenech krize bývalý ministr hospodářství a financí Nikos Christodoulakis, nyní profesor na Aténské ekonomické univerzitě, řekl, že "v roce 2009 vzrostly mzdové náklady veřejného sektoru o 4,9 miliard eur." Jenomže to nebylo kvůli růstu mezd, ale nárůstu počtu státních zaměstnanců. Bývalá vláda, věrna desítky let staré tradici, použila půjčené peníze k tomu, aby udržela v chodu svojí na klientelismu založenou politiku.

K tomu dodejte rostoucí počet důchodců, což není jen případ Řecka, ale každé evropské země. "Je úžasné, že se prodlužuje délka života, ale zároveň je klíčové si uvědomit, že současný penzijní model nemůže vydržet. Musíme ho vymyslet znovu," říká D.P.

Když naznačím, že 800 000 lidí pracujících ve státní sektoru je příliš mnoho na tak malou zemi, D.P. pokývá hlavou. "Je jich možná i víc. Záleží na definici státního zaměstnance. Například zaměstnanci národní banky teoreticky nejsou státní zaměstnanci, protože stát má v bance jen podíl 0,3 procenta. V praxi si užívají všech privilegií státních zaměstnanců. To platí o všech firmách, které byly nedávno privatizovány a v nichž stát drží menšinový balík akcií," říká D.P.

Další součástí systémové korupce jsou daňové úniky, které Řecko stojí patnáct miliard eur ročně. V roce 2009 výběr daní v porovnání s rokem 2008 klesl o 2,3 miliardy. Proč? Kombinací volnějších daní pro firmy registrované v daňových rájích a vyššími daněmi pro fyzické osoby. Řecká "Nadace pro ekonomický a průmyslový výzkum" v otevřeném dopise premiérovi Jorgosi Papandreovi napsala, že daňové úniky jsou vážným problémem, který se rozvíjel po léta a podkopal základy řecké ekonomiky.

I kvůli tomu v pondělí premiér přijal rychlou rezignaci náměstkyně ministra průmyslu. To ráno totiž noviny přinesly odhalení, že její manžel, bývalý populární zpěvák, dluží na nezaplacených daních 5,5 milionů eur.

Text vyšel také v HN