Dominantním tématem prvního zasedání Evropské rady vedeným novým předsedou Donaldem Tuskem bude bezesporu Investiční plán pro Evropu, tedy tzv. Junckerův balíček na podporu investic v EU.

Ten představil Jean Claude Juncker krátce po vstupu do funkce předsedy Evropské komise jako jednu ze svých hlavních priorit, jež by měla pomoci k nastartování evropské ekonomiky, a tím přispět ke zvýšení hospodářského růstu. Balíček musí být schválen lídry unijních zemí společně s Evropským parlamentem.

Mimo téma investičního balíčku se budou lídři členských států zabývat otázkou migrace a současnou mezinárodní situací související s krizí na Ukrajině či šířením viru ebola.

Balíček má naplnit jednu z Junckerových priorit na zvýšení růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti EU.

zdroj: commons.wikimedia.org

Investiční balíček v hodnotě 315 miliard eur

Předseda Evropské komise Jean Claude Juncker představil 25. listopadu tzv. investiční balíček, jehož ambicí je v následujících třech letech (2015–2017) přinést do unijní ekonomiky více než 300 miliard eur a zlepšit tak investiční prostředí a podmínky financování. Dle odhadů Evropské komise by mohl plán přispět ke zvýšení HDP EU až o 1 % během následujících tří let a vytvořit až 1,3 miliónů nových pracovních míst. Balíček má tak naplnit jednu z Junckerových priorit nadcházejícího pětiletého funkčního období Komise na zvýšení růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti EU, a to díky zvýšení úrovně investic, která se od propuknutí hospodářské a finanční krize nachází pod historickou normou.

Nově zřízený Evropský fond pro strategické investice (EFSI) v rámci Evropské investiční banky (EIB) bude uvolňovat prostředky podporující životaschopné projekty zajišťující návratnost financí. Tento fond bude operovat s 21 miliardami eur pocházejících z veřejných zdrojů, z nichž 16 miliard eur by mělo být poskytnuto z rozpočtu EU, 5 miliard eur poskytne EIB. Dle propočtů EK a EIB by mělo těchto 21 miliard eur v následujících třech letech vygenerovat 315 miliard eur. Nutno však dodat, že do velké míry závisí na volbě jednotlivých podporovaných projektů a také na tom, zda budou investoři ochotni do projektů investovat.

O tom, na jaké projekty budou prostředky uvolňovány, bude rozhodovat pracovní skupina zřízená EK a EIB, která se bude společně s členskými státy zabývat možnými překážkami pro investování a která bude jednotlivé projekty vyhodnocovat. Prostředky by měly být cíleny na projekty vedoucí k vytvoření strategické infrastruktury (tzn. investice do digitalizace a energetických sítí odpovídající politikám EU) a dopravní infrastruktury. Dále by měly investice směřovat na podporu zaměstnanosti, zejména financování malých a středních podniků, na environmentálně udržitelné projekty, inovace, výzkum a vývoj. Projekty musí rovněž splňovat několik kritérií zahrnující přidanou hodnotu EU, socioekonomickou návratnost a schopnost být zahájeny do tří let. Zaslat konkrétní projekty splňující tato kritéria mohou k posouzení všechny členské státy EU. Kvalita projektů je například dle německého ministra hospodářství Sigmara Gabriela klíčová pro úspěch celé iniciativy.

Předběžný seznam projektů, které mohou dostat podporu z Junckerova balíčku, obdrželi unijní ministři financí 9. prosince. Seznam zahrnuje více než 2000 potenciálních projektů, z nichž většina nebyla v minulosti realizována z finančních, regulatorních či jiných důvodů. Pro Českou republiku navrhuje pracovní skupina čtyři desítky projektů, které by mohla Komise částečně financovat. Jedním z nich je například propojení české plynárenské soustavy s Polskem a Rakouskem. Dle státního tajemníka pro Evropské záležitosti Tomáše Prouzy jsou prioritami vedle energetiky také telekomunikace a dopravní infrastruktura.

Odlišné postoje napříč EU

V souvislosti s investičním balíčkem nepanuje napříč EU konsenzus a postoje členských států či jednotlivých zájmových skupin se různí. Server European Voice uvedl, že se Evropská rada před svým zasedáním snaží usilovně nalézt společný postoj k Junckerovu plánu. Státy se například obávají, že by mohl fond EFSI namísto doplnění strukturálních fondů vytvořit paralelní strukturu. K těmto státům se řadí rovněž Česká republika. Dle Tomáše Prouzy by bylo velmi náročné přeorientovat a změnit nástroje programového období 2014–2020. Dle Daniela Grose z Centra pro studium evropské politiky (CEPS) zase plán představuje politický slib s nedostatečným manévrovacím prostorem, připomínající například neúspěšný projekt Growth Initiative.

Spory mezi členskými státy vytváří rovněž možnost spolupodílet se na financování fondu. Některé státy, jako například Finsko, Slovensko, či Španělsko projevily zájem se na spolufinancování fondu podílet. Předseda Hospodářského a měnového výboru Evropské Parlamentu Roberto Gualtieri prohlásil, že by státy v tomto ohledu měly přistupovat koordinovaným postupem. Kriticky se k této otázce však postavil například nejmenovaný německý europoslanec, který zdůrazňuje velké spoléhání v této otázce na Německo.

Junckerovu iniciativu vítá bývalý komisař a italský premiér Mario Monti, který společně s francouzskou europoslankyní Sylvií Goulard podpořili plán předsedy Komise ve svém dokumentu navrhujícím způsoby trvalého povzbuzení investic, který společně představili 10. prosince. Nespokojenost s plánem naopak vyjádřil polský ministr financí Mateusz Szczurek, který poukazoval na relativně malé množství veřejných prostředků. Podobný názor sdílí také italský ministr financí Pier Carlo Padoan.

Dle deníku Financial Times se k plánu kriticky staví lídři evropského průmyslu. Dle předsedy Evropského sdružení průmyslníků Benoît Potiera jdepředevším o špatné nastavení priorit. V první řadě by mělo dojít k definování potřeby jednotlivých investic a až poté hovořit o poskytnutých prostředcích. Podporu a důvěru investičnímu balíčku naopak vyjádřil Mario Draghi, prezident Evropské centrální banky.

Významná je však pozice Visegrádské čtyřky, jejíž státy chtějí spolupracovat za účelem získání co nejvíce prostředků na propojování energetických soustav s cílem zajištění energetické bezpečnosti a snížení závislosti na dovozu ruského plynu. Zároveň existuje velká pravděpodobnost, že se tento plán vydaří, neboť až třetina peněz z nového fondu má směřovat právě na propojení energetických sítí a trhů s energiemi. Dle českého velvyslance při EU Martina Povejšila může mít V4 v případě společného postoje velkou vyjednávací sílu. Premiéři V4 se investičním plánem a společným postupem zabývali v úterý na svém setkání v Bratislavě.

Pozice České republiky

Podporu investičnímu balíčku nastínil premiér Bohuslav Sobotka krátce po skončení říjnového zasedání Evropské rady, kdy ještě přesná podoba balíčku nebyla známa. Tehdy prohlásil, že by se součástí investičního balíčku mohly stát i nevyužité peníze z evropských fondů. Dle něj se také prioritní oblasti návrhu shodují s investičními cíli české vlády, mezi něž patří dopravní a energetická infrastruktura či investice do sociálních služeb. Dle premiéra je balíček účelný a potřebný, na druhou stranu je však na straně ČR cítit jistá obezřetnost. Jako prioritu totiž ČR nadále vnímá úspěšné čerpání evropských fondů, které by balíček mohl ohrozit. Důležité je proto dle české vlády zamezit možné konkurenci prostředků z investičního balíčku a dotací strukturálních fondů.

V úterý 9. prosince proběhlo na půdě Stálého zastoupení ČR při EU pracovní setkání s českými europoslanci, jehož hlavní náplní byl Investiční plán. Velvyslanec Povejšil zároveň objasnil pozici ČR, která iniciativu nové Komise vítá a snaží se o nalezení společných zájmů se zeměmi Visegrádské čtyřky.

Migrace

Předmětem jednání summitu by se kromě Junckerova investičního balíčku měla stát otázka migrace občanů z politicky nestabilních oblastí, jež byla projednávána na jednání Rady EU pro spravedlnost a vnitřní věci (4. – 5. prosince 2014) a Rady EU pro zahraniční věci (12. prosince). Dle závěrů ze zasedání Rady EU pro zahraniční věci by měla být otázka migrace naléhavě řešena vzhledem k aktuálním konfliktům a krizím, jež probíhají na hranicích EU, s nimiž je spojena hrozba přílivu velkého množství migrantů. Dle odhadů Evropské komise do konce letošního roku požádá o azyl ve členských státech EU až půl milionů imigrantů. Přitom téměř polovina všech žádostí směřuje do Německa, dále do Švédska, Francie či Itálie. Dle představitelů EU je však k vyřešení této otázky nutná koordinace všech členských států EU.

V uplynulých dnech server Euractiv informoval o tom, že v České republice plnohodnotná diskuze nad tímto tématem absentuje, přestože by se dle europoslankyně Rachid Datiové (EPP) o toto téma měly zajímat všechny členské státy. Nespokojenost s vlažnou debatou akcentují rovněž čeští europoslanci, podle kterých je dlouhodobě nemožné přivírat oči nad tímto problémem. Postoj ČR bude také vyžadován v případě diskuze v rámci zasedání Evropské rady. Rovněž se bude od českého premiéra očekávat představení konkrétních projevů solidarity, které ČR nabízí. 



Tereza Nováková působí jako spolupracovnice Analytického týmu think-tanku Evropské hodnoty.