Oblasti bývalých Uher se v posledních daří cvičit s globálními finančními trhy. Minulý týden se pozornost světa upínala ke Slovensku, kde nová vláda váhala s podporou vzniku Evropského fondu finanční stability (dále jen „garanční fond"). Slovensko se nakonec ve čtvrtek vzdalo a své účasti ve fondu se přestalo vzpírat.

Dnes je jednou z nejdůležitějších zpráv, která hýbe finančím světem, rozepře mezi novou maďarskou vládou a společnou misí Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie.

Jednání MMF v Maďarsku skončilo v sobotu hádkou, zástupci fondu opustili zemi a Maďarsko ztratilo s okamžitou platností přístup k stabilizačním úvěrům a garancím fondu.

V případě Slovenska bylo jasné, že vláda brzy změní názor. Na odporu vůči garančnímu fondu sbírala současná celá koalice před volbami politické body. Někdo byl mírnější, někdo agresivnější. Richard Sulík zakladatel pravicové populistické strany Sloboda a Solidarita dokonce žádal, aby Řecko prodalo své ostrovy.

Bylo jasné, že nová vláda musí plnit závazky vlády minulé, jinak by Slovensko vypadalo jako nějaký africký stát. Ve své podstatě je slovenská vláda vládou ekonomické racionality, už jen proto, že například ministrem financí je zkušený Ivan Mikloš.

Nakonec se vláda Ivety Radičové spokojila s tím, že trvá na tom, že vznik garančního fondu je chybou a že vznikat vůbec neměl.

Mysleli politici své výhrůžky o tom, že Slovensko garanční fond zablokuje či „zavetuje" vážně? Samozřejmě že ne. Ale tak se dnes bez skrupulí dělá politika. Potřebě vyhrávat volby se leccos obětuje. Bohužel (třeba proto by autor Auditu do politiky nikdy nešel). Jasné je, že pomoc chudého Slovenska bohatému Řecku by v kampani mohl podporovat jen politický sebevrah.

...

Na brzký návrat mise Mezinárodního měnového fondu do Maďarska bych prozměnu všechno své jmění nevsázel. Co je podstatou sporu? MMF žádá po Maďarsku větší rozpočtové škrty a další úsporná opatření. Kroky, které navrhuje tamější vláda, považuje fond za krátkozraké a z hlediska dlouhodobých zájmů země kontraproduktivní.

Maďarská vláda chce například výrazně zdanit banky (ty mají většinou zahraniční vlastníky). Jenže to se dá udělat jednou, nejedná se tedy o regulérní fiskální příjem. Navíc oslabené banky mohou omezit úvěrování ekonomiky.

Dospěje maďarská vláda k racionalitě a usedne za pár dní s MMF zpátky k jednacímu stolu? Viktor Orbán už jednou v historii prokázal, že dokáže po volbách plnit nesmyslné populistické sliby bez ohledu na to, jak katastrofální budou dopady.

Povolební vyhlášení nové vlády o tom, že se maďarská situace podobá Řecku je také z hlediska racionality nepochopitelné (je to řádově něco jiného než strašit Řeckem před volbami).

Ominózní dvoutřetinová většina, kterou Fidesz disponuje, zvyšuje pocit sebedůležitosti a sebezahleděnosti Orbána coby národního spasitele. Leckdo se domnívá, že k dalšímu pokusu o dohodu Maďarska a MMF dojde až po podzimních komunálních volbách. Mezitím ale mohou trhy s forintem dosti zacvičit.

A vtip je v tom, že nejen s forintem. Investoři se mohou začít obávat všech menších samostatných měn v celém regionu a tato nervozita může samozřejmě postihnout i obchodování s českou korunou.