Tedy ne že bych osobně skákal radostí z rozhodnutí ústavního soudu o penzích, ale když čtu reakce politiků (včetně ministra financí) o tom, že jednoduše přejmenují důchodové pojištění na daň, připadá mi, že předvádí mentalitu účetních z JZD.

Rovněž nevím, kde všichni přišli na ty stamiliardy korun, které to bude stát.

Soud pouze řekl, že kromě principu solidarity má existovat princip ekvivalence a dal politikům rok a půl času, aby na tom začali seriózně a zodpovědně pracovat. O žádných vzorcích, výrocích, částkách a výpočtech není v celém nálezu ani řeči.

Navíc vůbec nepochybuji o tom, že zrušením pojistného (jde o určité občanské právo „pojistit" sám sebe) vznikne jenom další konflikt s ústavou.

...

Někteří čtenáři dost dobře nechápou, proč jsem kritický vůči Německu, jehož politici (ti reflektují vzrůstající nechuť občanů) nechtějí Řecku pomáhat, resp. váhají s půjčkou členských států eurozóny.

Na tomto postoji přece není nic špatného. Vždyť Řecko nikdo nenutil, aby si půjčovalo tolik peněz a krom toho: co je špatného na tom, že Němci trvají na dodržování pravidel. Vždyť přece Lisabonská smlouva jakoukoli pomoc, tedy patrně i půjčku s mírně výhodnějším úrokem zakazuje.

Nejlépe to podle mého soudu pojmenoval čtenář Auditu, který se jmenuje BudaFriend. Ten v rámci diskuse napsal:

„1. Němci budou platit tak jako tak. Buď oddluží Řecko, nebo budou muset oddlužit svoje banky, které vlastní podstatnou část řeckých dluhopisů. Nějaké moralizování si mohou dovolit jen dokud nedojde na lámání chleba.
2. Němci nebudou platit ani tak z "historické povinnosti", ale především proto, ze na Eurozóně/EU ekonomicky vydělávají. Čisté fiskální transfery Německa do EU jsou asi 0.3% HDP. Repatriovaný profit na zahraničních investicích je asi 2% HDP a přebytek v obchodní bilanci s EU asi 5% HDP. Jinými slovy ekonomicky Němci na EU, potažmo eurozóně, brutálně rejžujou. Jejich exportně orientovaná ekonomika těžce tyje z toho, že ostatní nemohou devalvovat. Shrnuto a podtrženo: Němci nemají žádný ekonomický důvod nepustit chlup. Akorát Merkelová se zamotala do místní politiky a chytla se do vlastní pasti. Oni jí to dřív nebo později banky a exportéři vysvětlí."

K tomu lze ještě dodat, že pokud bude Řecku pomáhat především Mezinárodní měnový fond, budou to také platit z velké části Němci a pokud zkrachují řecké banky kvůli výběru vkladů, který bude předcházet případnému chaotickému státnímu bankrotu (pro bankrot státu neexistují v eurozóně pravidla) postihne to rovněž německé banky, které v Řecku působí.

...

Nejenže se kvůli sopečnému mraku turisté nemohou dostat z Řecka, ale mise Mezinárodního měnového fondu, která měl od pondělka v Řecku pracovat, také přiletí nejdříve ve středu.