V posledních dnech jsme všichni s napětím sledovali vývoj kolem Mirka Topolánka. Jeho výroky o homosexuálech a židech byly skutečně na hranici nesnášenlivosti a xenofobie. „Držkatý Mirek“ se za svou chybu nejprve omluvil a pak alespoň částečně přijal i politickou odpovědnost. Mediální příběh by tím mohl skončit.

Obávám se ale, že jde o součást nenápadného rozvleklého seriálu. Jeho dalším dílem je novinka volební kampaně ODS: Sebereme dávky těm, kteří nepracují. Například obyvatelům sídliště Janov. ODS zde nenápadně brnká na strunu toho nejnižšího šovinismu a nacionalismu. Jde o téma, kterého se dosud neštítili pouze představitelé Dělnické strany a před nimi Sládkovi republikáni.

Ostatně strátégové modré kampaně opakovaně v posledních týdnech uklidňovali svoje souputníky, že kampaň teprve začne, že vychází z kvalitních marketingových výzkumů a že bude cílit na jasně definové  cílové skupiny, které mají pro hlavní pravicovou partaj jasný potenciál. Tento kontext vzbuzuje otázky i obavy. Byl jasně formulovaný projev Mirka Topolánka pro nepokrytě puštěnou kameru (v průběhu fotografování pro jinou jasně definovanou potenciální cílovou skupinu) skutečně jenom chybou? Nebyl to naopak záměr, byť špatně zvládnutý? Součást připravené volební strategie, kdy neonacisté jsou oslabeni a Dělnická strana do voleb nejde? Kolik může přinést snaha oslovit spodinu, která nadšeně pochoduje městy v den narozenin Adolfa Hitlera? Jedno procento voličů? Jedno a půl...?

Pro dokreslení přidávám „nekrolog“ Mirka Topolánka z oficiálních stránek Dělnické strany sociální spravedlnosti, jež má tvořit jakousi reinkarnaci Vandasových ostrých chlapců. Deklarovaná citová blízkost i zvolený slovník mne zrovna neuklidňují.

23. března 2010 Minová pole jsou pořádně široká, a bezpečná cesta je uzoučká a klikatá. Den D připadl na 21. března letošního roku. Řev, plivance a zhnusené zkřivené grimasy. Útok na kariéru Mirka Topolánka po jeho kontroverzních výrocích je brutálně tvrdý a nekompromisní. Nad bezvládným tělem mačkají až na doraz spoušť Kalašnikova jak političtí oponenti, tak i nejbližší straničtí kolegové.

Kampaň ODS tedy odstartovala, byť zřejmě trochu jinak, než bylo původně naplánováno. A voličům jasně říká: cílíme přesně, jedeme na plný plyn a přeřazujeme na vyšší rychlostní stupně. Tak ji prezentuje i nový lídr Petr Nečas. A v novinách se tak nově objevil další  volební inzerát, který se týká Nečasovy favorizované sociální oblasti, respektive menšin. Inspiraci šéf volební kampaně ODS Ivan Langer podle všeho hledal nejspíš v Chomutově u „rychlostudentky“ Řápkové. Jinak si totiž neumím vysvětlit ostrou rétoriku, která motiv složený z „namakaných svalovců“ uvozuje.  

Sleduji tuto kampaň a přemýšlím, zdali se ODS skutečně uchází o voličské hlasy šovinistů, xenofobů a rasistů? Přes to, co vidím a slyším,  doufám, že ne.