Česká republika (respektive bývalé Československo) si nemůže stěžovat na to, že by v novodobé historii měla málo zlomových dat, která na dlouhá léta změnila zemi,
Potřebujete postrašit voliče, přiblížit jim hrůzy, kterých se na lidu českém dopouští, či by se mohl dopouštět, politický protivník? Stačí sáhnout po učebnici novodobé historie, nalistovat příslušnou kapitolu a pak už jen hřímat. Skoro jako Gottwald, když se vrátil z Hradu. Nezapomenutelný je Jiří Paroubek a jeho povolebního vystoupení v červnu 2006. „Demokracie v této zemi utrpěla tvrdý zásah srovnatelný snad jen s únorem 1948, snad jen s rozdílem, že hrozí modrá totalita," prohlásil rozčilený Paroubek. Za svůj projev se ale o několik dní později omluvil. Vzhledem ke zkratkovitým (či spíše zkratovitým) vyjádřením to vypadá, že politici nelistují ani tak v učebnicích historie, ale čtou maximálně tak rychlé přehledy k maturitním otázkám. A tak dnes únorem 1948 straší zase ODS. V předvolební inzerci občanští demokraté opět mobilizují proti levici. Zaplatili si proto inzerát, v němž dělají rovnítko mezi rokem 1948 a rokem 2010, mezi pány Gottwaldem, Husákem, Zápotockým a Filipem, Sobotkou a Paroubkem. A popisek zní: Jiří Paroubek zoufale touží po moci… jinak než s komunisty to těžko půjde. Po moci pochopitelně touží i občanští demokraté, a s komunisty se dokázali dohodnout i oni, například při volbě prezidenta. A naposledy politikům - konkrétně předsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi - únor 1948 připomněla chystaná stávka dopravních odborů. Ať už si o téhle stávce myslíme cokoli, podobné srovnání je na místě asi tak, jako by Česká republika do bojů v Afghánistánu poslala místo profesionálů z Prostějova strejdy z lidových milicí… Pětihodinové zastavení dopravy na železnici a možná v pár městech je sice uživatelsky nepříjemné, ale komunistický puč vypadal opravdu jinak. Důsledky února 1948 nás stály víc, než pár milionů korun, pozdní příchody do práce a nějaké ty nervy. Banální zacházení se slovy, pohazování si zásadními dějinnými událostmi a jejich křivení podle aktuální potřeby vede k jedinému: k zamlžení historie, otupění veřejnosti, ztrátě paměti. Věděly to už i Rychlé šípy: Nevolejte o pomoc jen tak. Až se budete opravdu topit, nikdo vám už na pomoc nepřijde. (odvysíláno jako Glosa RČ)
v níž žijeme. Zvláštní popularitu mezi politiky si v poslední době vysloužilo datum jediné: únor 1948.