Co ten Prunéřov? Kouří? Kouří?

Donedávna jsme slovo „šrot“ slýchali ve spojitosti s rakouskými invektivami proti Temelínu. Přestože to je stále nejmodernější jaderná elektrárna v Evropě (dvě novější se teprve ve Finsku a Francii stavějí), naši sousedi ji nazývají „schrotenreaktor“. Nyní se nově objevilo stejné slovo ve spojitosti s největší českou uhelnou Elektrárnou Prunéřov. 

Prunéřovská elektrárna má podstoupit rozsáhlou obnovu a modernizaci. „ČEZ chce instalovat „starý šrot“ odpovídající technické úrovni minulého tisíciletí!“ – hlásají zaměstnanci Greenpeace. Jen málokterý podnikatel by modernizoval své výrobní zařízení tak, aby bylo méně vyspělé, než je dnes. Majitel zařízení samozřejmě nepoužije šrot, nýbrž nejmodernější technologie, které záměru komplexní obnovy odpovídají. A i kdyby byl na hlavu padlý, prostě ani jinak nemůže, protože v  případě takového zařízení, jako je elektrárna, mu to předepisuje zákon!

Jak je to s technologií

Při modernizaci budou splněny všechny podmínky předepsaného využití nejlepší dostupné technologie (tzv. BAT – best available technology). To konstatuje posudek, který si zadalo samo ministerstvo životního prostředí (najdete ho spolu se všemi ostatními posudky zde http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=MZP221). Parametry v oblasti čistoty ovzduší, kterými bude nové zařízení disponovat, jsou na úrovni nejpřísnějších požadovaných hodnot. Například v případě tuhých znečišťujících látek (saze, popílek), by parametry obnovené elektrárny byly třikrát přísnější, než stanovené zákonem pro úplně nové zdroje! 

Jak je to s účinností 

„Instalovat nadkritický blok s vyšší účinností!“ požadují aktivisté. Tam, kde je to možné, se už tak samozřejmě děje – např. v elektrárně Ledvice. Je logicky v zájmu provozovatele, aby instalovaná technologie měla co nejvyšší účinnost, protože pak je i výroba elektřiny a tepla efektivní. Tvrzení, že navrhovaná účinnost je mnohem nižší, než má být, je nepravdivé. Ekologické organizace buď záměrně, nebo z neznalosti míchají dohromady různé pojmy – účinnost lze sledovat a vykazovat v různých režimech provozu. Některé energetické zdroje pracují pouze v kondenzačním režimu (výroba elektřiny), zatímco některé současně slouží pro dodávku tepla do měst v okolí. To je i případ elektrárny Prunéřov II. Účinnost není dána jen emisemi, ty budou stejné, s vyšší účinností se vyrobí pouze více elektřiny. Nadkritické bloky s účinností 42 % mají minimální výkon kolem 700 MW, nižší výkony nejsou fyzikálně možné. Pokud však v dané lokalitě dodáváte i teplo, musíte pro případ výpadku (stále je to technika a výpadek může nastat) mít zálohu. Což není pro elektrárny s jedním blokem řešitelné. Při nižších výkonech se k této účinnosti nedostanete. Proto všechny studie ukázaly, že nejekologičtějším řešením pro lokalitu Prunéřov jsou tři bloky poskytující dostatečnou zálohu pro dodávku tepla s účinností 39 %, což je v souladu i podle výše zmíněného BAT.

Instalace velkého tzv. nadkritického bloku by tudíž mohla znemožnit zásobování teplem tisíce domácností. Ty by pak musely vynaložit významné finanční prostředky na pořízení vlastních zdrojů tepla, což by pochopitelně výrazně zhoršilo kvalitu ovzduší. Případně by se musela postavit ještě záložní teplárna, což by kvalitě ovzduší rovněž asi neprospělo.

Jak je to s emisemi

„Rekonstrukce Prunéřova bude mít negativní dopady na zdraví lidí a přírodu!“ varuje transparent a figuranti ve službách Greenpeace přebarvují na šedivo sníh před vchodem do budovy energetické společnosti, aby na sebe přitáhli pozornost televizních kamer. Zřejmě se o energetiku příliš nezajímají, protože jim ušlo, že od roku 1996 nepřekročily Elektrárny Prunéřov nikdy povolené limity. Od uskutečnění ekologického programu ČEZ v severních Čechách (odsíření, odpopílkování) na konci devadesátých let jsou totiž emise oxidu siřičitého o 93 % nižší, oxidů dusíku o 60 % nižší, oxidu uhelnatého o 79 % nižší a  popílku dokonce o 97 % nižší než dřív. Velmi přísné emisní parametry, které by zmodernizovaná elektrárna splňovala, přitom zaručují, že dojde k dalšímu výraznému zlepšení – o dalších cca 60 % u oxidů dusíku a u oxidu siřičitého a o dalších cca 40 % u tuhých znečišťujících látek. Také u často zmiňovaných emisí oxidu uhličitého (skleníkového plynu) může díky obnově elektrárny Prunéřov II dojít ke snížení emisí o cca 30 %.

Proč to ekologičtí aktivisté nechtějí?

Pokud ke komplexní obnově a modernizaci elektrárny nedojde, bude po dílčích úpravách v provozu až do konce své životnosti za stávajícího stavu. Imisní limity samozřejmě překročeny nebudou, ovšem také výrazně nepoklesnou.... Naskýtá se otázka pro inteligentního čtenáře: „Které řešení je lepší?“

Na stránkách Greenpeace můžete najít i takovéto tvrzení:

… „emise oxidu uhličitého z Prunéřova II (celkem sedm miliónů tun ročně) jsou každoročně odpovědné za smrt více než šedesáti lidí převážně v chudých rozvojových zemích. Životy dalších téměř šedesáti tisíc lidí elektrárna vážně postihne (např. ztrátou domova, onemocněním, podvýživou atd.). To vše v důsledku již probíhající klimatické změny...“.

k němuž doporučujeme přečíst si blog na serveru idnes:

http://nejedly.blog.idnes.cz/c/88160/Kolik-lidi-rocne-zabiji-Greenpeace.html

Podívat se můžete také na informační VIDEO ke komplexní obnově prunéřovské elektrárny

http://www.cez.cz/cs/pro-media/multimedia/41.html

Více informací z oblasti klasické energetiky lze nalézt na stránkách webového magazínu 3pól

http://www.3pol.cz/rubrika/klasicka-energetika-a-fyzika

Marie Dufková, specialista PR, ČEZ, a. s.