Řecko podle mého soudu čekají dva scénáře. Každý ovšem znamená přepsání (nebo porušení) pravidel, kterými se Evropská unie řídí. Buď ostatní Řecku pomohou, v tom případě je třeba zrušit klauzuli, která říká, že se nikomu nikdy pomáhat nebude a nebo projde Řecko státním bankrotem a v tom případě musí unie nebo eurozóna stanovit pravidla státního bankrotu, která neexistují.

Řízený bankrot může být svého druhu osvobozením. Americkou automobilku GM také bankrot vysvobodil z neúnosně nákladných penzijních kontraktů pro bývalé zaměstnance, které musely být přepsány. Podobně by mohl bankrot řeckého státu pomoci tamější vládě zbavit se závazků vůči přeplaceným státním zaměstnancům a omezit vyplácení penzí.

V rámci konkursního řízení by mělo být též umožněno prodávat všemožná národní aktiva.

Jako nerealizovatelný nápad se mi jeví idea, že by Řecku byla udělena pokuta za špatnou statistiku a porušování Paktu stability a růstu. Z čeho by asi Řecko takovou pokutu zaplatilo?

Ostatním zemím se navíc v rámci krize žádné pokuty nenavrhují, naopak dnes všichni varují před včasnou implementací tzv. výstupních strategií.
...

Právě o výstupních strategiích se rozepsal bývalý polský premiér a šéf evropského oddělení MMF Marek Belka na stránkách EconoMonitoru Nouriela Roubiniho.

Belka navrhuje neopouštět fiskální a monetární opatření na podporu ekonomického růstu.

Účastníci trhu podle Belky ještě plně nevěří oživení. Bankovní úvěry jsou slabé a nezaměstnanost roste. S nějakou výstupní strategií je přeci jen třeba začít, ale Belka ji nazývá progresivní.
Jen by mne přesně zajímalo, kde v tomto ohledu stojí Česká republika. Žádná měnová opatření a garance bankovnímu sektoru jsme dělat nemuseli a schodek nám zařídily automatické stabilizátory. Je teď už správný čas na zvyšování daní a výdajové škrty?
...

Financial Times před pár dny uveřejnil zajímavý text, který se týká budoucnosti Londýna jako finančního centra. O Londýně se v poslední době hodně psalo v souvislostí s tzv. trestnou daní pro bankéře. Podle mnohých hrozil úprk bankéřů třeba do Londýna nebo Švýcarska.

V tomhle textu se předpovídá opak. Tolik zmiňovaná skupina zemí jménem BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) s velkým růstovým potenciálem nemá dostatečnou vlastní finanční infrastrukturu. Především napojení Británie na Indii a Čínu (skrze Hong Kong) má vytvořit v Londýně 100.000 nových pracovních míst v sektoru finančních služeb.
...

Produktivita práce ve vyspělých zemích poklesla v minulém roce vůbec poprvé za posledních čtyřicet let. V Americe, kde se propouští daleko rychleji a flexibilněji, produktivita práce a nezaměstnanost vzrostla, v Evropě to bylo naopak: nezaměstnanost tak prudce nerostla, produktivita práce se naopak snížila.