Tento měsíc podepsal ČEZ nový patnáctiletý kontrakt na obohacovaní jaderného paliva pro své dva největší jaderné reaktory. ČEZ bude obohacovat uran pro dva temelínské reaktory v nově stavěné obohacovací továrně Georges Besse II, která ve francouzském Tricastinu patří firmě Areva. Tato továrna, vybavená odstředivkami vyvinutými a vyrobenými ve firmě Enrichment Technology Company Limited (ETC), patří těm stejným Francouzům, kteří se též účastní "temelínského tendru" na nové české jaderné reaktory. Georges Besse II má dosáhnout plné výrobní kapacity v roce 2016.

Tento obohacovací kontrakt naprosto unikl českým médiím a prošel jen zahraničními zpravodajskými agenturami. Jaderné palivo se nakupuje ve čtyřech krocích - těžba, konverze, obohacování a fabrikace, přičemž obohacování je z nich krok technologicky nejnáročnější a v Česku umíme pouze těžbu. Dnes se ve světě průmyslově používají dva typy obohacování uranu: buď zastaralá a energeticky náročná plynová difúze: nyní používaná zejména Američany a ve Francii v továrně Georges Besse I. Nebo úsporné, ale technologicky náročné odstředivky, vyráběné ve velkém Rusy a firmou ETC. A právě ETC patří napůl firmám Areva a Urenco a tito oba podílníci odstředivky ETC instalují ve svých obohacovacích závodech.

Pokud se hovoří o energetické nezávislosti české jaderné energetiky, o které dnes u nás sebevědomě mluví kdekdo, nebylo by od věci zvážit možnost vyjednání obohacovacích či konverzních možností pro Česko v rámci kontraktů pro nové reaktory. Pokud jsou Rusové ochotni nabídnout výstavbu závodu na fabrikaci paliva, zdatný vyjednávač by jistě na stůl položil i otázku konverze či obohacování. Modely průmyslově funkčních odstředivek mají jak Francouzi tak Rusové a dokonce i Američané plánují brzké nasazení svých nových odstředivek (které, jak se dá od Američanů čekat, jsou delší a tlustší než ty ruské a evropské :-). Konverzi tyto tři státy též umějí. Tedy všichni tři účastníci "temelínského tendru" mají znalosti, které by posunuly Česko technologicky výše, např. státem ovládaný podnik Diamo by z tohoto jistě měl prospěch. Obohacovací nebo konverzní závod by v Česku vhodně doplnil náš uranový průmysl a místo země závislé na obohacování bychom se stali zemí pro okolní jaderné elektrárny nepostradatelnou. Takový postoj bych očekával od rozumné vlády - vlády, která se snaží vyjednat nejvíce výhod pro naši zem. Vyjednávat s největším počtem zájemců a posuzovat nabídky v co nejširším měřítku.

Zatím se mi ale spíše zdá, že čeští úředníci, náhle povýšení do vysokých vládních funkcí, se budou řídit "radami" svých zahraničních stejnověrců, koho mají nechat čí zvýhodnit v "temelínském tendru". Anebo se mýlím?