Klaus a Lisabon - Češi s pověstí lhářů a vyděračů

1. Vlastně poprvé od roku 1989 se za Českou republiku hluboce stydím a také se velmi obávám následků našeho jednání. Až dosud to bylo tak, že ať už si Češi navařili co chtěli, bylo nakonec možné se nad to povznést s humorem: když to Češi takto chtějí, pak každý sám svého štěstí strůjcem. Nad tuto situaci se povznést s humorem a odstupem nedokážu. Jsem totiž občanem státu, který nedodržuje dohody, které sám spoluvytvořil a vyjednal a kazí práci 27 ostatním, de facto půl miliardě lidí, kteří na tomto kontinentu žijí. Česká politická reprezentace vykolejí dva evropské summity, v říjnu i v prosinci, komplikuje volbu ministra zahraničí a prezidenta unie, kazí reputaci švédského předsednictví a poškozuje pozici Evropy na globální scéně, kde se chystá vznik skupiny G-4.

To vše se děje v době, kdy Evropa prochází největší ekonomickou krizí od 2.světové války a tato krize má velmi neblahé sociální důsledky. Evropa už nutně potřebuje stabilizovat instituce a jednat konečně především o konkrétních tématech.

2. Lisabonská smlouva se líbí málokomu, je to dlouhá léta vyjednávaný kompromis 27 různých států, z nichž každý má své národní a ekonomické zájmy a prakticky v každém z nich zuří boj mezi levicí a pravicí. Pokud se někomu nelíbí Listina práv a svobod, ať si laskavě přečte listinu, která je součástí naší ústavy. V Evropě žije minimálně polovina lidí, kteří smýšlí levicově, s nimi je ale potřeba se dohodnout. To, že listiny představují seznam nesplnitelných přání, je prostě tradiční levicový požadavek. Naše česká listina obsahuje podobná přání (mnohá horší) a nikomu to nevadí.

3. Nejstrašnější signál, který vysíláme do světa je, že se nemusí dohody dodržovat, že lze vymýšlet a vznášet stále nové a nové požadavky, že je možné bezostyšně lhát a vydírat. To je signál, který vysíláme do Evropy a do světa, ale i domů. Toto jednání bude mít zdrcující důsledky jak pro důvěru uvnitř české společnosti, tak pro důvěryhodnost České republiky navenek.

4. Velmi znepokojivá je reakce politických stran i vlády na vypočítavé jednání prezidenta Klause. Topolánkovo vedení ODS se bojí vlastních klausovců před kongresem strany v listopadu (pokus o dovršení rozkolu v ODS je nepochybně jedním z Klausových vedlejších cílů), sociální demokracie je miminálně od pádu vlády spojencem prezidenta a Jiřímu Paroubkovi se možná v rámci kandidatury na severu Čech bude populistická a antiněmecká karta hodit. TOP09 je v tomto ohledu nečitelná: Miroslav Kalousek je tradiční klausovec, Karel Schwarzenberg nikoliv.

Jediný, kdo pronesl rázný, správný a rozumný požadavek na odvolání Klause je Ondřej Liška, předseda strany zelených. K tomu též text Jiřího Pehe. Všichni ostatní politici jsou slabí, váhaví a nečitelní.

Fischerova vláda sepisuje žádost, která má nový Klausův požadavek přenést na evropskou úroveň v podobě mezinárodní smlouvy a tím de facto bere Klausovy požadavky za své. Přitom je zjevné, že jakmile se Klausovi splní jeden požadavek, nastolí okamžitě bez ostychu další.

Přitom jediné, co by na Klause platilo, je síla a silný soustředěný tlak velkých politických stran i celé vlády. Zatím mu ale všichni ustupují.

5. Klaus vysloveně touží po tom, aby vyvolal s unií konflikt. Silná slova a tvrdý postup proti němu i České republice budou pro něj důkazem toho, jak je unie nedemokratická. A kdybychom náhodou skončili bez komisaře? Taky dobré, alespoň všichni uvidí, jak strašlivě je nám ubližováno.

6. Působíme i jako lháři. Prezident například tvrdí, že rozhovor se švédským premiérem byl soukromý, švédský premiér tvrdí opak. Kdopak tady asi lže?

7. Způsob debat k tématu, která organizují média je stěží uvěřitelný. Vždy vystupuje jeden zastánce Lisabonské smlouvy a jeden exotický prezidentův poradce. Diskuse o smlouvě je ale v Evropě dávno ukončena! Pokud se mají v médiích střetnout dva tábory, pak na jedné straně má být někdo normální a na straně druhé má stát někdo, kdo bude říkat, že je možné nedodržovat smlouvy, lhát a vydírat.

8. Mám dosti temné tušení, že se proti nám v Evropě něco chystá, diskuse o tom, jak potrestat Čechy je už na různých diskusních fórech velmi živá. Každopádně už teď je jisté, že až budeme potřebovat něco my (třeba v oblasti energetické bezpečnosti) každý se na nás zvysoka vykašle. Tuším, že to je ten minimální důsledek téhle ostudy.