Ohniskem vášnivých sporů v komunitě výzkumníků je nyní směřování našeho aplikovaného výzkumu. V rámci tzv. reformy výzkumu a podle nedávno schválené novely zákona o podpoře výzkumu nyní vzniká TAČR - Technologická agentura ČR. Ta bude financovat projekty aplikovaného výzkumu a hospodařit s postupně rostoucí částkou, která ve výhledu na rok 2012 dělá 1,6 mld. Kč. V jejím čele bude stát pětičlenné předsednictvo, jehož podoba se právě v těchto dnech formuje. Kdo budou kapitáni našeho aplikovaného výzkumu, velmi výrazně určující jeho směr?

Předsednictvo TAČR jmenuje vláda na základě svého poradního orgánu, který v rámci reformy přijal nový, krkolomný název Rada pro výzkum, experimentální vývoj a inovace, tedy RVEVI. Je to mocný orgán, definující toky financí určených na výzkum. Patnáctičlenné RVEVI předsedá sám premiér a v jejím osazenstvu najdeme ze známých tváří např. ministryni školství Miroslavu Kopicovou, někdejšího místopředsedu vlády a nynějšího manažera Volkswagenu Martina Jahna, nebo poradce ministryně a bojovníka za vysokoškolskou reformu Petra Matějů. RVEVI se na svém pátečním zasedání usnesla na návrhu předsednictva TAČR a dnes jej zveřejnila s tímto výsledkem:

  • Ing. Miroslav Janeček, CSc.,

  • Doc. Dr. Ing. Vladimír Kebo,

  • Ing. Karel Klusáček, CSc., MBA (navržen na předsedu),

  • Prof. Ing. Vojtěch Konopa, CSc.,

  • Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D.

Kdo jsou nominovaní a co od nich můžeme očekávat? Protože jsem měl coby delegát Rady vysokých škol možnost zúčastnit se připomínkovacího řízení, prošel jsem si dostupné informace o všech kandidátech, ze kterých RVEVI vybírala. Dle mého názoru by v předsednictvu TAČR měli být lidé, kteří mají vlastní aktivní zkušenost s aplikovaným výzkumem, ve svém oboru něčeho podstatného dosáhli a stali se tak přirozenou autoritou. Dá se ale něco takového snadno a rychle ověřit? Kupodivu je to právě RVEVI, která nám k tomu dala potřebný nástroj - tzv. Registr informací o výsledcích (RIV), do kterého všechny výzkumné organizace a kdokoliv, kdo čerpal veřejné prostředky na výzkum, musí zadávat informace o svých výsledcích. RIV má podle zákona sloužit pro informovanost veřejnosti i vládě, která má právě podle výsledků navrhovat rozpočet na výzkum. RVEVI tyto výsledky bodově hodnotí - v podstatě výškou bodů říká, jak které výsledky považuje za cenné. Protože dle RVEVI bychom měli podporovat právě aplikovaný výzkum, je jeho výsledkům - patentům, prototypům, technologiím, užitným vzorům atd. přiřazeno úctyhodně vysoké množství bodů (že jsou s tím problémy, jsem argumentoval zde). Mezi asi pětašedesáti kandidáty, ze kterých RVEVI vybírala, se našla řada velice kvalitních výzkumníků s desítkami až stovkami výsledků, mezi nimi s řadou patentů a dalších výsledků z aplikační sféry. Většinou přitom šlo o vedoucí výzkumných laboratoří či ústavů, u kterých lze předpokládat i potřebné manažerské schopnosti. Jak si ale stojí kandidáti nominovaní RVEVI?

Ing. Janeček má v RIVu všehovšudy 6 výsledků, které jsou vesměs uspořádání konference či workshopu, čili něco, za co se nedává ani bod. Aplikovaných výsledků je tam v součtu 0. Ing. Janeček je ovšem také členem samotné RVEVI, kde si v jeho medailonku můžeme přečíst, že je prezidentem Asociace výzkumných organizací. V informačním systému výzkumu se pak dozvíme, že Ing. Janeček byl řešitelem projektu „Výzkum a verifikace účinnosti moderních metod prezentace a popularizace výsledků VaV“, na který jeho Asociace výzkumných organizací čerpala 3 miliony Kč a vykázala suma sumárum 0 výsledků. Za něco takového nedávno dávala vládní rada hříšníky na oslovskou lavici do červené tabulky hodnocení. Tyto a několik dalších pozoruhodností uváděla Rada vysokých škol i AVČR, když v rámci připomínkového řízení Janečkovu kandidaturu rozporovaly. RVEVI si ovšem za svým členem stojí.

Doc. Kebo má v RIVu uvedených 64 výsledků a mezi nominovanými si tímto stojí nadprůměrně. Při bližším pohledu ale zjistíme, že se v naprosté většině jedná o příspěvky do sborníku, tedy položku, nad kterou RVEVI svým bodováním ohrnuje nos. Aplikovaných výsledků, jak je klasifikuje metodika hodnocení, je tam opět 0. Jistou útěchou nám může být, že jej nalezneme alespoň v databázi Úřadu průmyslového vlastnictví, kde má registrovanou přihlášku patentu. Doc. Kebo je prorektorem ostravské VŠB a místopředsedou Rady vysokých škol, která za svým kandidátem stojí.

Ing. Klusáček má v RIVu celkem 54 záznamů, z velké většiny jde o příspěvky do sborníku, kapitoly v knihách a sem tam i článek v impaktovaném časopise, hlavně z dřívějších let. Tvrdých aplikovaných výsledků, jaké po nás RVEVI chce, je tam ovšem opět 0. Několik dávných autorských osvědčení vynálezů z 80. let sice najdeme v databázi ÚPV, pokud se mi podařilo dopátrat, jde ale o již zaniklé dokumenty. Ing. Klusáček nyní šéfuje Technologickému centru Akademie věd ČR a jak se zdá z publikací, které odtamtud každou chvíli dostáváme, má plné ruce práce tvorbou materiálů analyzujících současný stav výzkumu v ČR. AVČR si (dle materiálů z připomínkového řízení, ve kterých mj. také zpochybňovala kandidaturu Ing. Janečka kvůli nedostatečné produkci aplikovaných výsledků) za svým kandidátem stojí.

Prof. Konopa má v RIVu dva záznamy - jeden článek ve sborníku a jeden článek v časopise (neimpaktovaném). Celkem aplikovaných výsledků 0. Prof. Konopa je rektorem Technické univerzity v Liberci a zanedlouho mu skončí druhé volební období. O jeho kandidaturu do předsednictva TAČR v připomínkovém řízení velmi usilovala Česká konference rektorů, která si za svým kandidátem stojí.

Doc. Lízal má v RIVu největší skóre - 126 záznamů. Mezi nimi kralují časopisecké články či kapitoly v knihách. Striktně vzato, aplikovaných výsledků dle metodiky RVEVI je tam opět 0, nicméně coby člověk dělající v základním výzkumu oceňuji, že se náš ekonom dostal s 11 pracemi do časopisů vedených na Web of Science (některé ve spoluautorství s Janem Švejnarem) a má tam registrovaných 65 citací (pro srovnání - Václava Klause citují impaktovaní ekonomové dvaadvacetkrát). Doc. Lízal je z institutu CERGE-EI, kde má na svých stránkách i některé své texty ke stažení. Docela se zájmem jsem si prošel jeho články zkoumající na principu teorie her, jak funguje korupce. Snad právě tento výzkum nalezne své užitečné aplikace (na té správné straně, doufejme).

Je sice teoreticky možné, že se RVEVI rozhodovala především na základě koncepce, kterou jednotliví kandidáti předložili a koncepce nominovaných prostě byla nejkvalitnější. Tyto materiály ovšem nejsou k dispozici a o takovouto možnost veřejné kontroly jsme ochuzeni.

Jak bude předsednictvo TAČR utvářet tuto novou agenturu a kam ji povede? Hrozně rád bych žil v zemi, kde má armáda generály, schopné uběhnout deset kilometrů a při střelbách strefit terč. Hrozně rád bych žil v zemi, kde politiku výzkumu vedou lidé, kteří sami něco vyzkoumat dokáží a při tvorbě strategií mohou budovat na vlastní živé zkušenosti, a ne jen na papírových tabulečkách z různě posbíraných statistik. Kde o jmenování vedoucích pracovníků víc rozhodují konkrétní výsledky, než to, která lobbyistická skupina se za dotyčného postaví. Hrozně rád bych žil v zemi, kde dotace na aplikovaný výzkum budou rozumnou investicí a nikoliv tunelem na veřejné peníze. Ale nechme se překvapit, jak na tuto nominaci zareaguje vláda, jak si jmenované předsednictvo bude vést, a kam se poté odebere náš aplikovaný výzkum.