S dohodou mezi automobilkou General Motors, kanadskou fimou Magna a německou vládou je to jako na houpačce. Německá vláda tak dlouho připravovala podpůrný program, který měl zachránit pouze německé pracovní příležitosti, až se nakonec před dvěma dny karta obrátila a vypadalo to, že firma bude vyrábět všude jinde, jen ne v Německu - tedy v Belgii, Španělsku a Spojeném království. A včera se zase všechno obrátilo. Dohoda s Němci možná bude, prý ale až po volbách.

Na této kauze se jistě dokáží přiživit euroskeptici i europtimisté. Euroskeptici řeknou: podívejte se, stejně to nemá cenu - o všem důležitém rozhodovaly a rozhodují národní vlády, tak to je, bylo a bude. Europtimista bude věřit, že právě poučení z přetahování investorů (které nikam nevede) povede ke snaze řešit podobné věci na evropské úrovni, případně na základě konsensu, kompromisu a kooperace, což jsou - nebo by být měly - myšlenky, které jsou základem evropského projektu.
...

Ať se v Polsku nezlobí, ale to, co tam slavně vypátrali o finanční skupině Penta, není vůbec nic nového a v otevřených zdrojích to bylo možné najít už tak před deseti lety. To, že bývalý generál StB Alois Lorenc pracuje či pracoval pro Pentu je známá věc či dokonce stará vesta. To, že hoši povstali z chaosu kuponové privatizace a podivných privatizací mečiarovských víme také. To, že měli za tatínky ekonomické nomenklaturní kádry víme rovněž. Podobné schéma platí pro jinou finanční skupinu, tedy J&T.

A kdybychom chtěli pokračovat, u počátku skupiny PPF stál také ruský fond Petr Veliký. Věc jiná je, jak se k tomuto originálnímu původu kapitálu stavět, důležité ale je, že to není nic nového.
...

České dráhy požádaly Ministerstvo dopravy o výjimku a nebudou povinny vyplácet kompenzace cestujícím za zpoždění vlaků, tak, jak předepisuje Evropská unie. Argumentem má být množství výluk, rekonstrukcí, investic do koridorů a nových staveb. Jenže: investice do koridorů a nových dopravních staveb jsou všude na světě permanentní stav. Často je to tak, že když se s investicí na jednom konci skončí, může se na konci opačném pomalu znovu začít. Jde tedy o to, rekonstruovat a stavět tak, aby na železnici mohl být zachován provoz a omezení byla co nejmenší. Tedy stavět kultivovaně, s rozmyslem a uměřeně. V Česku se buduje tak, jak se to hodí stavební firmě: rozbije, rozbahní a zavře se toho tolik, co vůbec jde.

Udělením výjimky drahám se ministr ukázal jako politik, který podporuje zájmy stavebních firem, manažerů drah a odborářů. Nikoli jako ministr občanů a cestujících, jak je zvykem v civilizovaném světě.

A mimochodem (a když už jsme začali s těmi eurofoby): tím, že Evropská unie zavádí podobné standardy, rozšiřuje prostor svobody a práv občanů, nikoli naopak. Škoda jen, že se vůbec umožňují výjimky.