Podzimní volby do Poslanecké sněmovny budou již pátými v pořadí a zdá se, že i letos budeme svědky úspěchu jedné z nově vzniklých a menších politických stran. Tato skutečnost se již stává spíše charakteristickým znakem české politické scény než jen ojedinělou souhrou náhod a událostí. Takováto politická strana bývá před volbami zpravidla pasována do role černého koně a je jí přisuzována šance na vstup do Poslanecké sněmovny. Kdo jím bude letos?
Od prvních voleb (v samostatné ČR) do Dolní komory Českého parlamentu v roce 1996 vždy uspěly čtyři politické subjekty, které byly doplněny jednou či dvěma dalšími stranami. Mezi stabilní póly českého stranictví patří zleva doprava KSČM, ČSSD, KDU-ČSL a ODS. Z výsledků parlamentních voleb je patrné, že na levici dominují sociální demokraté a komunisti, politický střed byl obsazován křesťanskými demokraty a na pravici dominovala ODS. Je zde však prostor, který není trvale obsazený jedním subjektem, z hlediska volebních výsledků stran je značně proměnlivý a v každých volbách se ho podařilo uloupit jiné straně. Tento prostor bychom nalezli od středu více či méně napravo, zmiňované strany se prezentovaly liberálními hodnotami, byly atraktivní pro mladší a vzdělanější voliče, zdůrazňovaly dodržování lidských práv ve světě a kladně se stavěly k problematice Evropské unie.
O jakých politických stranách konkrétně je tedy řeč? Ve volbách v roce 1996 uspěla ODA, o dva roky později prošla do Sněmovny nově vzniknuvší Unie svobody, v r. 2002 tato strana svůj volební úspěch zopakovala v tzv. Koalici s KDU-ČSL a v posledních volbách do Poslanecké sněmovny sítem proklouzla Strana zelených. Jejich působení na vrcholné scéně bylo krátkodobějšího charakteru na jedno, max. dvě volební období. ODA prožila své nejlepší období v letech 1992-1997 jakožto jedna z vládních stran, poté byla již za éry Čtyřkoalice zasažena sérií finančních problémů. Unie svobody v letech 1998-2004 přes počáteční úspěchy ve sněmovních, krajských a senátních volbách nedokázala naplnit svůj potenciál z období svého vzniku a de facto vstupem do vlády s levicovou ČSSD v roce 2002 se její kredit postupně vyčerpal. Naposledy se dostala do Poslanecké sněmovny Strana zelených, které uškodily jednak vnitrostranické spory a nejednost, tak zřejmě i účast ve vládní koalici, čímž strana přišla o možnost více se konsolidovat a zapustit kořeny na politické scéně.
Do sedla černého koně letošních voleb média a veřejnost posadily, zdá se, nově vzniklý projekt s názvem TOP09, jehož architektem je bývalý ministr financí M. Kalousek a hlavní volební tváří a předsedou strany je někdejší ministr zahraničí K. Schwarzenberg. Aktuální předvolební průzkumy (CVVM, katedra Politologie a evropských studií Univerzity Palackého) předpovídají této straně zisk přes 9,5 %. Tato čísla je však nutné brát s rezervou, vzpomeneme-li např. na předvolební čísla Unie svobody v roce 1998, které pár měsíců před volbami bylo prorokováno zhruba 18 %.
Opět se tedy potvrzuje myšlenka, že zřejmě jediným místem na dnešní politické scéně, kde je možné vybudovat novou stranu a mít vcelku reálnou šanci překonat 5% hranici do Sněmovny, je právě středopravý prostor, který v minulosti reprezentovaly strany ODA, US a SZ (především pak M. Bursík a jeho křídlo). Je však otázkou, zda se letošnímu hlavnímu favoritovi na toto uvolněné místo (za předpokladu, že šance Strany zelených je minimální a že TOP09 skutečně získá alespoň potřené minimum hlasů) podaří překonat neduhy svých předchůdců a nepůjde jen o epizodní politický projekt na jedno volební období. TOP09 však disponuje určitým aspektem, kterým převyšuje zmiňované politické strany: spoluprací s hnutím Starostové a nezávislí má TOP09 možnost stát se stranou nejen tzv. elitářskou pro užší skupinu voličů, ale také vybudovat si regionální strukturu a dostat se „blíže" k voličům. Tento regionální a místní aspekt ODA, US a Strana zelených zcela postrádaly a byl to jeden z hlavních důvodů, proč se těmto subjektům nepodařilo zakotvit na zdejší scéně. Starostové a nezávislí už v krajských volbách v minulém roce prokázali, že jsou v několika krajích velmi silní a dokážou zúročit práci a oblíbenost svých starostů. Proto se jeví jako velmi strategické, že se TOP09 rozhodla spojit svou spolupráci právě s tímto subjektem.
Uvedl bych ještě jednu stranu, o které se nyní v médiích diskutuje a která byla zahrnuta i do posledního průzkumu agentury CVVM. Jsou jí Věci veřejné, jejímž předsedou se čerstvě stal, na veřejnosti populární, R. John. Ten nedávno prohlásil, že "podpora Věcí veřejných již v tomto okamžiku převyšuje pět procent nutných pro vstup do Poslanecké sněmovny". Lze odhadnout, na kolik se toto číslo blíží skutečnosti, nicméně prvky přímé demokracie a tzv. servisní princip strany jsou pro voliče zajímavé. I když je šance této strany spíše menší než větší, mohly by se Věci veřejné stát příjemným překvapením letošních voleb a i kdyby neuspěly při vstupu do Sněmovny, tak si alespoň připravení lepší startovní pozici pro komunální volby v r. 2010, ve kterých by strana se svými parametry byla určitě obohacením komunálního politického světa.
Ondřej Koutník
student Katedry politologie a evropských studií
