21. srpen

21. srpna se u nás v domě vybírá nájem. Podezírám pana domácího, že si datum vybral schválně - ten den se nemají dít příjemné věci.

Prázdniny v osmašedesátém jsem trávil v jedné vzorové socialistické vesničce v západních Čechách (prosperující JZD, tudíž žádné zbytečné meze, stromy, potůčky, ale jen lány, zelené traktory a zaolejované červené sovětské kombajny). Zrovna jsem byl na brigádě u zedníků, přivydělával jsem si lehčí nekvalifikovanou prací. Po prázdninách mě čekalo gymnázium. 

Na křižovatce u rybníka ponechalo okupační vojsko výsadek úměrný strategickému významu obce: dva vojíny kirgizského původu, jeden byl ozbrojen bazukou, druhý samopalem. Dva dni proseděli v pangejtě a rusky mluvili dost mizerně. Mně to šlo líp.

Na domě pozdějšího signatáře Několika vět jsem pomáhal vymalovat oblíbený historický omyl, výčitku "Otěc osvoboditěl, začem syn okupant", jinak moje tlumočení spočívalo v kladení nechápavých otázek nebo opatrně formulovaných výhrůžek. "Jiří, běž a řekni těm pazdrátům..." byla věta, kterou jsem slyšel denně stokrát, každý jednotný zemědělec toužil vyjádřit se k problému. Například pozdější významný normalizační bolševik a ještě pozdější předseda JZD a mnohem pozdější místní představitel ODS žádal, ať jim povím, že jestli ihned neodejdou, začne prezident Johnson bombardovat SSSR. Když jsem to těm dvěma okupantům přeložil, mohli se uválet smíchy. 

Jednoho dne si je Rudá armáda naložila a odvezla, ani jsme se nestačili rozloučit. Vesnice žila dál svým nestatečným zpátečnickým životem a já tam každé prázdniny chodil na brigádu k těm samým zedníkům, protože strýc byl předseda družstva a dával mi potvrzení, že jsem už pomohl našemu zemědělství, takže nemusím na chmel. Podílel jsem se zde na stavbě bytovek i mamutího betonového kulturního domu, obojí ves příšerně zohyzdilo. V bytovkách bydlí lidi a v kulturáku je hospoda.

Speciál iHNed.cz k výročí pádu železné opony - čtěte ZDE

Portál Nezapomeňte.cz - Jaké to bylo před rokem 1989 - čtěte ZDE 

Tuhle se v ní místní pohádali, zda Rusové přišli na jaře 71 nebo na podzim 68. Snažili se dojít ke správnému datu podle toho, kdy se bagroval rybník, a já jsem je měl rozsoudit. Mám u nich totiž vysoký kredit a nejen kvůli srpnu 68: Můj děda, kovář, v té vsi už v pětačtyřicátém zakládal KSČ a byl dlouho prvním předsedou MNV, můj strýc, mocný okresní straník, založil a dlouho úspěšně vedl tamější JZD. A já jsem na významné předky navázal tím, že jsem všecko jejich dílo vniveč obrátil - 27. 11. 1989 jsem tam organizoval a vedl takzvanou generální stávku za OF. To jsme teda rodinka...

Ale dost melancholických úvah nad daty uprchlého mládí (když jsem se pokoušel něco osobního o srpnu sdělit svým dětem, zeptala se nakonec ta čtyřletá obdivně, jestli jsem zažil i dinosaury) - teď už jsem velkej a jde tady především o tu činži...

Jiří Dědeček