Zelení oznámili svoje spojenectví se Stranou pro otevřenou společnost. Menší strana, která léty osvědčila svoji stabilitu, se svazuje se stranou, jíž předvolební analýzy zvoní hranu. Proč to spojenectví? Protože je rozumné.

Dala by se psát příručka, jak rozložit stranu. A zvláště tu, která má mesiášskou objednávku: Zachránit demokracii, či tak nějak... V první fázi po zrodu se do strany hlásí ten či onen kamarád kamarádů, ale ve chvíli, kdy je dáno něco nevratně – třeba podány kandidátky bez možnosti oprav – se kamarád najednou rozpomene, že vlastně v té jedné velké straně před listopadem byl. Kradou se dokumenty, přinášejí se špinavé peníze, dělají se trucy z lásky a protlačují se milenky a milenci. Přináší se k jednání (virtuální) miliony a kupují se příznivci. Nabízejí se známá jména, ale nenabízí se s nimi tělo. Žádná skutečná oběť, jen řeči.

Vlastně to máme za sebou. Mají to téměř za sebou i Zelení. A ruku na srdce: Nejde to jinak. Je mi docela líto politického nováčka, který si dal do loga podporu starostů. Těch starostů, kteří musí být jednou leví a podruhé praví, zvláště pokud jsou nezávislí. Závisí totiž na přízni krajů a ministerstev či parlamentních lobby. Hrají podle barev toho, který vlastní razítko. Jak by na ně mohl člověk spolehnout? Že nebudou na volitelných místech kandidátek? Jistě, ale dusna dovedou nadělat dost!

Právě nezávislí komunální politikové, kterých se za poslední léta nasbíralo věru hodně, vykazují nejnižší míru politické odpovědnosti. Nemusí dělat žádné schůze, neabsolvují žádné primárky, neriskují své tělo. Jsou bez stranických sekretariátů a bez kontroly partaje. Jinak politicky slabí komunální politikové jsou silní ve chvíli správy svěřeného majetku. Mají reálně nejblíž ke korupci. Mají v obci často velice horlivé zastánce, ale také dost silnou opozici. Bývají součástí hloupých obecních sporů. Co ještě? Že to neplatí bez výjimky. Jsou také úctyhodní nezávislí, skutečné osobnosti. Nabídli totiž své tělo, dali všanc svá slova a lidé je na radnici drží proto, že se jim dá věřit.

A přesně tohle zrání mají lidé ze Strany pro otevřenou společnost za sebou. Politicky pracují, neštítí se slova schůze. Každou svou epizodu dějin si za ta léta důkladně vydiskutovali a na radnicích a v Senátu odpracovali. I Zelení mají u nás k dospělosti zas o krok blíž. Pomohla jim paní Zubová, když přiznala svou oranžovou orientaci. Vlastně se vrátila do své rodné strany. Pomohl jim předseda, když rezignoval a nevrátil se. Proto by dnešní spojenectví dvou stran zasluhovalo pozornost voličů.