Podepsal bych každou větu v textu Jana Sterna na jeho blogu. Také si myslím, že to, co se dělo s vajíčky například na posledním mítinku ČSSD u Anděla, je politické násilí a svinstvo, na kterém vlastně není vůbec nic vtipného.

Souhlasím s ministrem vnitra Martinem Pecinou, že jde o nacistické projevy. Resp. vím, jak to myslel, ale v zápětí s ním nesouhlasím. Jde totiž o projevy fašoidní či fašistické. Nacismus a fašismus jsou dosti různé věci. Jedním z projevů prvních fází fašismu (resp. jeho nástupu k moci) je totiž rozbíjení a násilné napadání mítinků soupeře (samozřejmě považovaného za „nepřítele"). Dalším stadiem je ozbrojování politických stran či vytváření polovojenských jednotek s militantními projevy. A dalším určujícím znakem nástupu fašismu je například to, že projevy politického násilí oslabená státní správa a hodnotově rozvrácená policie toleruje. Proto je jedině správné, že se k tomu ministr Pecina vyjádřil a chce celé věci učinit přítrž. Tiše doufám, že by udělal totéž i bývalý ministr Ivan Langer.

Protože se politici mají chválit, když provedou něco dobrého, musím pochválit i prezidenta Klause, za jeho prohlášení k celé věci.

Ještě bych dodal, že je zjevné, že česká společnost si pořád plete svobodu slova, svobodu politického projevu a svobodu projevu vůbec. Takové Spojené státy jsou leckým považovány za baštu svobody. To je do značné míry pravda, ale jde pouze o svobodu slovního, případně politického projevu (a to ještě ne vždy, protože obscénnost je soudně, ústavně i politicky diskutována i v případě verbálního projevu).

Narozdíl od Evropy lze v Americe vést extrémistické politické řeči (včetně popírání holocaustu) a lze tak normálně i psát. Stejně tak je možné organizovat veřejné mítinky Ku-klux-klanu (jeden takový jsem sledoval uprostřed kampusu na michiganské univerzitě). Evropané ale většinou zírají, že nesmí pít na ulici pivo a že pokud se někdo na veřejnosti svlékne (i kdyby to byla hvězda pop music na pódiu), je často odveden v klepetech.

Stejně tak by nasilným útokům na politický mítink v USA zabránila policie. Svoboda politického projevu (řekněme, že hození vejce je vyjádřením politického projevu) totiž končí tam, kde omezuje svobodu politického projevu někoho jiného.

V jedné věci s kolegou Šternem nesouhlasím. Připadá mi ponižující, že když člověk napíše takový text, musí vysvětlovat, že není příznivec Jiřího Paroubka a že veřejně nesouhlasil se svržením vlády uprostřed předsednictví. To jsme to tedy dopracovali.