Z dosavadního průběhu šíření nákazy a jejího mediálně-politického pokrytí se ukazuje, že se více než o pandemii chřipky jedná o pandemii uměle vyvolaného a systematicky živeného strachu. Máme-li věřit oficiálním statistikám, pak na následky "mimořádné hrozby pro celé lidstvo" dosud zemřelo - RIP - 22 osob (jen v USA zemře na "obyčejnou" chřipku asi 36.000 lidí, celosvětový odhad podle dnešních HN prý činí asi 500.000 obětí). Přesto se nepřestává psát o rozsáhlých karanténních plánech, zahrnujících povinné všeobecné očkování, zákaz cestování, uzavření obchodů, škol a jiných veřejných budov, o možném zavedení stanného práva. Americký viceprezident Joe Biden radí vyhýbat se všem uzavřeným prostorám a veřejné dopravě. Kritici stávajících opatření v USA poukazují na fiasko z roku 1976, kdy na základě podobně hysterických reakcí nařídila administrativa prezidenta Forda povinné očkování, na jehož následky zemřelo více lidí než na následky samotné chřipky.
Jiné zajímavé paralely k dnešní panice nachází v deníku The Guardian Simon Jenkins, připomínající nemoc šílených krav a s ní zcela nesmyslnou demontáž farmářství a masného průmyslu ve Velké Británii.
Ať už jsou rozsah a zákeřnost "prasečí chřipky" jakékoliv, otázka "cui bono" zůstává aktuální. Nemyslím si, že z této situace profitují jen farmaceutické firmy a jejich akcionáři. Podklady a inspiraci ke svým dalším krokům a opatřením z ní čerpají také ti, jež mají zájem a moc omezit existující občanské svobody. Vyvolávání pocitu ohrožení života, ať už virem, teroristou nebo měnícím se klimatem, vytváří podhoubí pro mentální sumbisi širokých vrstev obyvatel pozemským lžimesiášům, jejichž vliv na politiku "světového společenství" s každou takovouto krizí jenom narůstá.
Senátor a prezidentský kandidát Ron Paul není jen politik, jeho původní profesí je lékařství. Zde si můžete poslechnout, jaký názor má na "prasečí chřipku" osoba, pro kterou našla slova uznání i jeho "demokratická" sokyně.
