Už jsou to dva týdny co padla česká vláda v hlasování o nedůvěře v parlamentu. Okamžitě po hlasování a po samotné demisi se ozvalo mnoho komentátorů a odsoudilo nezodpovědnost opozice a nešťastné načasování české politické krize (viz například pánové Kamberský a Němeček tady).

Jakkoliv s těmito názory souhlasím (kdybyste viděli ty udivené obličeje lidí, kteří se nás ptají, cože se to v Česku děje... dokonce i Britové, kteří v sobotu hráli fotbal proti česko-slovenskému týmu (vyhráli jsme :-) se divili... Britové!), myslím, že nejhorší důsledky demise vlády se projeví až v okamžiku, kdy zjistíme, co se bude dít dále.

Už první signály nejsou dobré. Opatření proti ekonomické krizi se rozbředávají do nesrozumitelné kaše - Parlament schválil v prvím čtení všechny návrhy vlády (té v demisi) i opozice (je to ještě opozice, když má nominovat polovinu vlády?). Takže budeme dělat všechno? Zavádět šrotovné, snižovat sociální pojištění, snižovat DPH, vyplácet 13. důchod.... Tak to novému ministrovi financí věru nezávidím.

Levice navíc chce opět zvyšovat daně, a to rychle a hodně. Paroubek mluvil o dani 38% pro příjmy nad 100.000 korun, jeho potenciální koaliční partneři z KSČM na to jdou ještě víc od podlahy a navrhují 40% pro příjmy nad 83.500 Kč. A zrušení stropů na sociální pojištění k tomu! Tak to bude prima, to se k nám kvalifikovaní lidé jen poženou.

V delším horizontu je ještě vážnější, jak rychle dokáží čeští politci (ale i veřejnost) zapomínat na dlouhodobější plány a hledají ve všem krátkodobou výhodu. Takže Jiří Paroubek už nevidí zavedení eura jako možné? A co se změnilo za poslední dobu, že tak změnil názor? (Podívejte se na článek "Česko živí průmysl a ten potřebuje euro!", to by mělo stačit.) Spíš je to tak, že Jiří Paroubek chce být premiér a toho bude na podzim jmenovat prezident Klaus, jehož názory na zavedení eura jsou jasné a konzistentní.

Vliv prezidenta na ekonomickou politiku vůbec roste rychle. Aby nikdo nebyl na pochybách, ozval se vice-guvernér České národní banky Miroslav Singer (kterého jmenoval již prezident Klaus) a prohlásil, že rychlé přijetí eura (jak ho některým zemím z východní Evropy doporučil Mezinárodní měnový fond) není pro Česko relevantní a že naopak je třeba počkat se stanovením jakéhokoliv data pro vstup do eurozóny. (Zdroj: CEEMArketwatch, článek je jen pro předplatitele, tady je relevantní citace: "... the CNB and the finance ministry even warned the government not to hurry to set a eurozone entry target because of the uncertainly about the impact and the length of the global crisis.")

Obrázek: Nezávislost má své náklady

Z citátu se zdá, že Miroslav Singer (nebo celá ČNB?) věří, že česká měna odolá finanční krizi lépe než euro. To je odvážná hypotéza, kterou by stálo za to podepřít nějakou podrobnější analýzou. Na první pohled to vypadá tak, že od podzimu 2008 se koruna zmítá vůči euru i dolaru jako třtina.

Na obrázku je vývoj směrodatné odchylky (30-ti denní klouzavý průměr) české koruny vůči euru. Vývoj v druhé polovině roku 2008 a v prvním čtvrtletí 2009 byl hodně divoký a pro řadu firem představoval vážný problém. Samotné oslabení či posílení kurzu nemusí vadit, ale jak pomůže české ekonomice, když se zvyšuje volatilita kurzu měny, to mi není úplně jasné. Jak máte, například, plánovat nový výrobní program, když cena vstupů kolísá s kurzem měny jak opilý námořník?

Takové věci se ale nyní v Česku neřeší, protože se všichni kromě prezidenta snaží získat co nejvýhodnější pozici před volbami. Přál bych si, aby nová úřednická vláda měla sílu provádět rozumnou ekonmickou politiku, ale příznaky nejsou dobré. Jak říkával Obi-Wan Kenobi "I have a bad feeling about this"...