Dne 25. března 2009 se v aule Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci konala přednáška Ing. Miloše Zemana na téma "O české politice s Milošem Zemanem vážně i nevážně". Přednáška proběhla pod záštitou prof. Lubomíra Dvořáka a Katedry politologie a evropských studií. V následujícím příspěvku Vám poskytnu shrnutí jeho zajímavé přednášky.

Hlasitý potlesk přivítal Miloše Zemana v aule, která byla již půl hodiny před začátkem přednášky doslova přeplněná. Přednášku moderoval dr. Dan Marek, který Miloše Zemana uvedl. Před diskusí se bývalý premiér vyjádřil ke dvěma tématům, mezi nimi i k pádu Topolánkovy vlády.

Miloš Zeman se zamyslel nad českou Ústavou, ve které vidí mezeru spočívající v tom, že zatímco nově jmenovaná vláda je povinna do 30 dnů požádat o důvěru, tak mezi demisí a jmenováním není stanovena lhůta. Naznačil tak scénář, který se podle jeho slov "může, ale nemusí uskutečnit", kdy prezident může nechat vládu v demisi do konce funkčního období - do června 2010 nebo jmenovat sobě blízkého člověka, který ale také důvěru nedostane.

Druhým tématem bylo rozšíření práv voličů. Vadí mu zejména demokratický deficit v některých politických stranách, kde postavení kandidátů na kandidátkách určuje stranická elita na rozdíl např. od USA, kde tyto kandidátky sestavují straníci i straničtí sympatizanti. Miloš Zeman by tak navrhl snížení preferenčního procenta při kroužkování kandidáta, aby si volič mohl vybrat kandidáta, byť by byl na nevolitelném místě. Druhým řešením je zvýšení počtu volebních obvodů, kde dosud v průměru kandiduje cca 50 lidí a většina voličů zná pouze několik kandidátů na prvních místech. Třetí možností je podle Zemana tzv. panašování, které známe z komunálních voleb.

Miloš Zeman se také zmínil o tom, jak by řešil finanční krizi. Její příčiny spatřuje zejména v nedostatečné regulaci trhů, neexistence kofinancování a existenci amerických hypoték. Kritizoval návrh ODS snížit daně podnikatelům, kteří podle něj spíše potřebují zakázky. V podobném duchu se vyjádřil o politice ČSSD, u které kritizoval prodloužení podpory v nezaměstnanosti. Podle Zemana je důležité dát lidem práci pomocí státních zakázek, které by se mohly týkat výstavby infrastruktury, oprav památek, výstaveb čističek odpadních vod a "dalších rozumných projektů", a to i za cenu zvýšení deficitu.

Miloš Zeman rovněž zodpověděl dvě evropské otázky: dosavadní hodnocení českého předsednictví a ratifikaci Lisabonské smlouvy.

Naše předsednictví EU hodnotí doposud jako úspěch. Zejména pak zvládnutí plynové krize. Zastal se i ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který řešil situaci v Gaze.  Miloš Zeman rovněž v souvislosti s finanční krizí varoval před protekcionismem: "Protekcionismu je smrtící, protože tu krizi prohlubuje". Rovněž ale dodal, že v mnoha vnitropolitických věcech s Mirkem Topolánkem nesouhlasí, zvláště v otázce daní a zdravotnictví.

K Lisabonské smlouvě pak řekl, že ji celou přečetl, ale že to není dobré čtení, na druhou stranu je to dokument shrnující předchozí smlouvy a upevňující integrační prvek: "Jste-li euro-federalista, jako já, můžete ji uvítat, jste-li odpůrce, musíte ji odmítnout". Na Lisabonské smlouvě mu vadí především to, že snižuje zásadně počet hlasů v Radě. Celkově však podle něj převažují plusy nad minusy a dodal, že "velmi pravděpodobně by pro ni hlasoval". Rovněž pronesl obavu, že po vyslovení nedůvěře vládě zesílí touha odmítnout ratifikaci Lisabonské smlouvy a že odpor části ODS vůči smlouvě je pro něj pochopitelný a rozumí mu. 

Během přednášky padly i další dotazy, například na ideovou vyčerpanost politiků, opoziční smlouvu, četbu novin, privatizaci ČEZu nebo případné kandidatury na prezidenta, pokud by byla uskutečněna přímou volbou. Miloš Zeman rovněž nezapomněl "odlehčit" atmosféru četnými bonmoty a anekdotami, čímž sklidil u publika hlasitý potlesk.

Ondřej Filipec

student 4. ročníku Katedry politologie a evropských studií