Věta, která rozhodla o Topolánkově politickém nebytí, zní zhruba takto: „..a kromě toho věřím, že vznik skutečné protikrizové vlády bude moderovat pan prezident Václav Klaus“. Ve chvíli, kdy ji poslanec ODS Jan Schwippel vyslovil, byl osud Topolánkova kabinetu ložený.
Ještě ráno přitom Schwippel říkal, že bude hlasovat jako jeho kolega Juraj Raninec. Co se stalo, že tak náhle otočil? Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel položili vlastní vládu – zjevně podle not, které přišly shora. Tedy z Hradu.
Štve mne to. Jednak přijdu (v sázce se ctihodným čtenářem) o láhev luxusního cognacu, ale hlavně se veřejně ukázalo, jak špatně používám mozek. Respektive: zcela jsem podcenil cynismus Václava Klause a Jiřího Paroubka, kteří jsou ochotni vrhnout zemi do dlouhého bezvládí i uprostřed hospodářské deprese. (Předsednictví a summity ať klidně vezme čert, to ministři v demisi nějak doklepou, i když ostuda je to prvotřídní).
Netřeba Topolánka litovat, udělal tolik chyb, že by zničily i mnohem silnějšího chlapa. Navíc zeleno-modro-černá koalice byla od počátku tak ideově nesourodá, že je s podivem jak mohla vydržet přes dva roky.
Ale fascinující a téměř neuvěřitelná je role prezidenta Václava Klause, který se rozhodl Topolánka zničit – ať to stojí co to stojí. Ten Klaus, který svůj politický mučednický mýtus vystavěl na odporu vůči Václavu Havlovi, který se v roce 1997 coby prezident aktivně vložil do sporu uvnitř ODS, když stranu likvidoval skandál s černými penězi. A Klaus se dnes chová mnohem hůř. Je větším hybatelem než byl tehdy Havel – snaží se rozštípnout stranu, která je v podstatě sourodá, a nebýt Klausova dlouholetého popichování, asi by našla společnou řeč i vzhledem k Lisabonské smlouvě.
Že se prezident (a tehdy ještě čestný předseda ODS) snaží zlikvidovat předsedu ODS jsme popisovali několikrát, v roce 2006 i 2008, ale zjevně jsem nenahlédl hloubku prezidentovy nenávisti.
Čeká nás prima jaro.
