Kdykoliv mluví papežové o kondomech, je z toho pozdvižení. Tentokrát se do jeho čela postavilo francouzské ministerstvo zahraničních věcí. Prohlásilo sice, že mu nepřísluší hodnotit doktrínu katolické církve, ale tato „ohrožuje potřebu chránit lidský život“.

Co tentokrát řekl Benedikt XVI.? Nic, co by se nedalo očekávat.

Tuto tragédii totiž nelze překonat penězi, nelze ji vyřešit rozdáváním prezervativů. Tím naopak problémy narůstají. Řešení musí postupovat dvojím směrem. Jednak konkrétní pomocí nemocným a trpícím (…). Církev se snaží působit také na vnitřní proměnu člověka, zejména, pokud jde o humanizaci sexuality.

Zjednodušeně by se dal katolický přístup shrnout asi takto. Sexuální spojení mezi mužem a ženou je aktem jejich vzájemného a bezvýhradného sebedarování. Jeden druhému se celý odevzdává, obětuje. (I proto někteří duchovní autoři nazývají manželské lože oltářem.) Hlubší zamyšlení nad touto skutečností nutně vede k odmítnutí povrchní představy, že je katolická víra proti sexu. Naopak. Zbožštila jej.

Toto vzájemné obdarování (vyjádřené i manželským slibem „odevzdávám se ti a přijímám tě“) lze uskutečnit pouze v rámci vztahu muže a ženy, který je výlučný a trvalý. Proto křesťanská morálka vidí vlastní místo sexuálního spojení v manželství. Stojí to za to, počkat na trvalého partnera – a pak mu být věrný.
Souvisí toto vše nějak s AIDS? Ano. Pokud by společnost takto žila, problém AIDS by neexistoval. Anebo by byl velmi rychle eliminován. A o kondomech zatím ani slovo.

Kampaně založené na rozdávání kondomů naopak k šíření AIDS přispívají. Vytrhují sexuální spojení z jeho prostředí trvalého a stabilního vztahu mezi mužem a ženou. Mezi řádky říkají: kdy chceš, s kým chceš, ale s kondomem. Příčina šíření viru HIV – nezodpovědné sexuální vztahy – se tím neodstraní, naopak povzbudí. Že kondom před AIDS neochrání, ale pouze zmenší pravděpodobnost nákazy, není nic neznámého. I jeho propagátoři museli pod tíhou argumentů v tichosti zaměnit slogan safe sex (bezpečný sex) za safer sex (bezpečnější sex).

Předpokládejme ovšem, že katolický morální pohled na sex je jeden velký nesmysl. Zároveň ale žijeme v zemi, kde je každý třetí dospělý člověk nakažen virem HIV. Jaký postoj je v daném případě racionální? Mít jednoho sexuálního partnera a být mu věrný, anebo „kdy chci, s kým chci, hlavně s kondomem“? V prvním případě se nákaze HIV vyhnu. Ve druhém se budu vystavovat nebezpečí přenosu smrtelné nákazy.

Zajímavé je, že některé vlády byly schopné tuto racionální úvahu provést a svoji strategii boje proti AIDS jí přizpůsobily. Takové přístupy nesou označení ABC, podle prvních písmen hlavních zásad. A – abstinuj (tj. vyčkej se sexuální aktivitou až do stabilního vztahu). B – buď věrný (anebo alespoň zredukuj počet svých sexuálních partnerů). C – pokud selže A a B, použij kondom. Že přístup funguje, ukazuje příklad Ugandy (viz také graf). Zatímco okolní země si neví s pandemií AIDS rady, v Ugandě s AIDS bojují poměrně úspěšně.

Papežův vztah ke kondomům má ještě další – zde nerozebírané – etické aspekty. V boji proti AIDS je ale jeho postoj na straně racionality. A v opozici proti těm, kdo svoji neodpovědnou politikou pandemii AIDS prohlubují.

Co popřát francouzskému ministerstvu zahraničních věcí? Aby bylo je ve svém přesvědčení o potřebě chránit lidský život důsledné. Jak v boji proti AIDS, tak v jiných citlivých otázkách.