V tomto blogu naleznete odpovědi na nejčastější dotazy k letošním žebříčkům vysokých škol podle HN.
Všechny žebříčky jsou dostupné na jedné adrese zde. Věnovaly se devíti oborům a posuzovaly je v pěti kategoriích (vysvětlení metodiky je v textu).
Sběr dat prováděla pro HN poradenská společnost Moog & Partner od 26. ledna do 19. února – oslovila přímo vedení fakult. Za žebříčky pro obory medicína, právo, strojírenství, sociologie a informatika odpovídá komentátor HN Tomáš Němeček, garantem pro žebříčky v oborech architektura a psychologie je reportérka HN pro školství Petra Benešová. Žebříčky pro chemii a ekonomii vznikly ve spolupráci HN a Moog & Partner.
Jde o druhý ročník (předcházel jim ještě nultý, pilotní v roce 2007 pouze pro obor právo.)
Inspirací byly především žebříčky britských Timesů, amerického US News & World Report a polského Wprostu.
Ekonomie
Proč v žebříčku chybí Institut ekonomických studií FSV UK, když podle kritéria č. 4 (expertní porota) je nejlepší? (ptají se OS z Washingtonu, JP z Newyorské univerzity a další)
Ani my z toho pochopitelně nejsme nadšeni, jde koneckonců o loňské vítěze. Důvody jsou vysvětleny v průvodním textu pro žebříček ekonomických fakult: "V loňském ročníku byl mezi hodnocenými školami i Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově. Jeho letošní data však agentura MOOG & Partner nedodala, proto jsme ho nemohli zařadit do žebříčku ekonomických škol. Mezi expertní porotou však v loňském roce zvítězil. Proto názory odborníků přinášíme i letos, aby si studenti, kteří se na tuto školu hlásí, mohli udělat jasnější představu. Jako vítěze ankety zmínilo vloni Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově všech jedenáct expertů."
To je výmluva. Když jste neměli data ze všech fakult, neměli jste žebříček vůbec vydávat. (čtenář Brum Brum)
Kde to bylo možné, použili jsme jako náhradu loňská data. Vedení fakult agentura Moog & Partner oslovila opakovaně a všechny měly stejnou lhůtu pro odpověď.
Je to běžný problém, s nímž se potýkají i sestavovatelé amerických žebříčků: i některé tamní školy odmítají dodávat data, například kvůli nespokojenosti se svým minulým umístěním. V takových případech vycházejí žebříčky bez nich nebo jsou informace doplněny z otevřených zdrojů.
Nedočetl jsem se, kolik fakult bylo hodnoceno, zda všechny, kterých je přes dvacet. A také zda není někde popsána podrobně metodika s výsledky. (ZZ, Ekonomická fakulta VŠB-TU)
Cílem bylo aktualizovat data pro všechny fakulty z loňského žebříčku; tehdy jich bylo 16. Výběr byl tehdy limitován tím, že na žebříčích pracovali tři redaktoři HN s dvěma brigádníky -- možná byl proto výběr arbitrární, ale snažili jsme se o zachycení fakult, které považujeme za nejlepší, a o pokrytí všech regionů. Letos se agentuře nepodařilo získat data ze všech loni hodnocených škol, do výběru však nabídla i řadu soukromých škol. Nechtěli jsme míchat akademickou první ligu s třetí, proto jsme nakonec omezili letošní žebříček jen na ty školy, které se objevily už loni a od nich agentura letos získala data.
Metodika a data už nejsou nikde popsány detailněji než v článku. Připouštím, že je to ještě pořád málo (byť neznám ve střední Evropě transparentnější a podrobnější žebříček, viz srovnání s rankingem polského Wprostu). Pro třetí ročník zjevně musíme udělat víc. (odpovídal Tomáš Němeček)
Především bych Vám i celým Hospodářským novinám chtěl jménem Institutu ekonomických studií FSV UK poděkovat za snahu zveřejňovat žebříčky pro jednotlivé obory; kredibilních informací je na tomto trhu opravdu jako šafránu. O to nás mrzí, že práce jedné neprofesionální agentury vytváří zcela virtuální realitu. Musíme proto na tomto místě vyjádřit nespokojenost s metodologií zvolenou v tomto roce. Postup, který jste zvolili, podle našeho názoru poškozuje nejen nás, ale hlavně snižuje kredit celého hodnocení a zbytečně vytváří protiargumenty pro jeho principiální odpůrce.Za zcela zásadní problémy aktuální metodologie považujeme:
1. Neověřitelná data. Pokoušeli jsme se sami ověřit data z ostatních škol, např. ohledně kurzů vyučovaných v cizím jazyce. Bezúspěšně. Konkrétně Vám ze své zkušenosti mohu říci, že není možné, aby kolegové v Pardubicích zvládli vyučovat 117 odborných kurzů v cizích (světových) jazycích – na to dle mé zkušenosti mají kapacitu stěží kvalitní evropské školy, nemluvě o tom, že podle našich zkušeností by na takový program bylo těžké v ČR a SR sehnat dost schopných studentů. Pokusili jsme se u dané instituce najít detaily, nicméně vždy jsme skončili u pouze několika kurzů v angličtině; i moduly vypsané pro zahraniční studenty (http://ects.upce.cz/browser/FES?lang=en) se nakonec ukázaly být vyučované v češtině.
2.Zrušení kategorie. Samozřejmě zrušení jedné kategorie diskvalifikuje celý žebříček, respektive dokazuje nekvalitní práci agentury.
3. Vynechání loňského vítěze. Informace o požadavcích se na IES FSV UK nikdy nedostala. V této chvíli bychom rádi zjistili, kde vznikl problém. V každém případě si myslíme, že byste neměli pouštět ven evidentně neúplná data a alibisticky se spokojit s tvrzením neprofesionální a nedůsledné agentury. Opravdu si myslíte, že vítěz loňského roku záměrně nechtěl zveřejnit svá data?
Co se týče metodologie, samozřejmě Vám můžeme dát pouze dobře míněná doporučení. Nicméně jsou podpořená naší zkušeností se sběrem dat o ekonomických fakultách a znalostí zahraničních evaluací. Za rozumné řešení bychom považovali následující:
a) Data musí být ověřitelná a tudíž veřejná. Např. instituce by měly poskytovat nanejvýš odkazy na webové stránky, kde se informace dají ověřit: zejména jde o kurzy v cizím jazyce, jazykové kurzy, počty výměnných studentů, počty pedagogů, počty doktorandů a procento přijetí.
b) Instituce musejí mít možnost reflektovat sebraná data. A to čistě z důvodu kontroly, zda nevznikla „chyba měření“. Doporučili bychom nějaký testovací web, kde každá instituce bude mít 2 týdny na rozporování.
c) Úplnost. Proces sběru musí být transparentní a důsledný. V první řadě by měl existovat seznam kontaktních osob, které mají dodání či zprostředkování informací na starosti a evidentně s Vámi spolupracují. V momentu, kdy nejste schopni sehnat kontaktní osobu, měli byste kontaktovat vedení instituce. Až poté lze vynechat instituci z hodnocení. (MG, Institut ekonomických studií FSV UK)
Máte pravdu. Letošní žebříček pro ekonomii byl i pro nás lekce. (Tomáš Němeček)
Pokud jste údaje čerpali od škol, ověřil si někdo údaje, které školy poskytovaly? Raketový start pardubické fakulty s pochybnou pověstí a skutečnost, že předstihla dvě fakulty VŠE, je spíše krajně podezřelé než překvapující. Nevěřím v zázraky a v to, že by si loni experti takové rostoucí hvězdy nevšimli. Věřím spíše expertům akreditační komise, která http://www.msmt.cz/vzdelavani/zapis-01, zázračná fakulta má problémy s reakreditací magisterského studijního programu, který, zřejmě, alespoň podle názvu soudě, je hlavním programem fakulty. (čtenář Ota Jandera, Brno)
Fakulta ekonomicko - správní Univerzita Pardubice dříve patřila k těm regionálním ekonomickým fakultám, o kterých se šířily veselé historky, nicméně je to fakulta, která vychovává velmi dobré ekonomy. Je to zejména tím, že je zde kladen důraz na aplikovanou matematiku (souhrnně operační výzkum), která se ještě intenzivněji vyučuje na dopravní fakultě, a která naučí studenty myslet. Proto také FES absolvuje jen zlomek přijatých. Fakulty VŠE jsou ve srovnání s pardubickou FESkou procházkou růžovou zahradou. (čtenář Egon)
Ano, podkladová data dodaly samy fakulty.
Podle mého názoru je absolutně nejlepší školou v oboru ekonomie VŠE Praha. Vůbec nemůžu pochopit, jak se v žebříčku mohla dostat až na 4. místo. Je to škola, která se na ekonomii specializuje, učí na ní vyhlášení odborníci (i prezident Klaus), studenti mají velmi dobrou pověst mezi zaměstnavateli a vysokou úspěšnost při hledání práce. VŠE získala navíc ocenění nejlepší vysoká ekonomická škola v regionu střední a východní Evropa, což mluví za vše. Vaše čtvrté místo tedy opravdu nechápu! (čtenářka Nela Djakowová, Teplice)
VŠE je 4. možná proto, že redaktoři používají objektivní kritéria. Možná proto, že VŠE není tak dobrá, jak si myslíte a její domnělá elitnost je postavená na směsici legend. (např. prezidenta Klause za vyhlášeného odborníka v oboru ekonomie nepovažuji, možná za odborníka v oboru neo-liberální ideologie). (čtenář Petr Doležal, Zlín )
Ad Nela: Ačkoliv se domnívám, že je VŠE velmi kvalitní škola, argumentace Václavem Klausem nemá podle mého mínění velikou váhu, je to zvláštní člověk, kterého obdivuje opravdu jen vyhraněná část populace. // Na druhou stranu je nutné se podivát na žebřiček i z odbornějšího hlediska, tj. na skutečnou znalost a profesionalitu absolventů IES, VŠE a dalších škol. Zdá se, že VŠE je na tom dobře v praktickém uplatnění absolventů, co se týká ekonomů teoretiků a vědeckých pracovníků (popř. studentů, kteří dostudují v zahraničí), je na tom asi lépe IES UK. I v článku bylo několik kritérií, podle kterých se hodnotilo... Kromě toho má několik fakult a každá je zaměřena jinak. (čtenář Jakub, Opava)
Nejlepší škola je ta, když její absolvent najde dobře placenou práci. Což u ekonomů, kterých už je tolik, že lze s nimi dláždit náměstí, nejsem zrovna přesvědčená! Takový abasolvent matematicko-fyzikální fakulty má už tolik nabídek během studia, že si může vybírat a absolvent např. stavební fakulty obor statik... mu utrhají všichni ruce a nastupuje okamžitě za cca 35.000 Kč a po získání zkoušek a kulatého razítka nemá méně než 60.000 Kč čistého. O oborech humanitních ani nemluvím (čtenářka Lucie, Praha)
Sám jsem absolventem VŠE, fakulta financí a účetnictví. Nechci hodnotit jak je na tom škola po vědecké stránce (nikdy jsem se nechtěl ubírat tímto směrem), nicméně co se týká uplatnění studentů z tého fakulty, musím říct (včetně sebe), že jsem nikdy neměl problém se sháněním práce za výborných platových podmínek. Platí to i o mých přátelích ze stejné fakulty, není mezi nimi nikdo kdo by po sedmi letech po studiu nepracoval za násobky průměrné české mzdy. Takže co se týká uplatění v praxi, VŠE FFU mohu vřele doporučit. (čtenář Jiří K., Praha)
Nechápu, jak se mohla VŠE tak dobře umístit. Dle mých zkušeností je to škola, kde pravá ruka neví co dělá levá. Když jsem se tam před cca 5 lety hlásil ke studiu, tak shrábli 500 Kč jako poplatek za přijímací řízení a ani se neobtěžovali mi poslat otázky a oblasti na přijímačky. Když jsem přišel na studentské oddělení se na datum přijímaček zeptat, nějaké úřední hodiny tam rozhodně nikdo nedodržoval a já tam byl několikrát zbytečně. Na telefonu mi nikdo nedokázal podat patřičné informace. Datum jsem se dozvěděl náhodou den předtím. Samozřejmě, že přijímačky jsem neudělal. Ovšem vzhledem k tomu, že mi k přijetí chyběl jeden bod, tak si myslím, že pokud bych okruhy k přijímacímu řízení měl, tak bych přijat byl. Když jsem si stěžoval k děkanovi, tak mi řekli, že to je nesmysl, protože VŠE chyby nedělá. Vysoké školy jsem již vystudoval dvě, ale tak neschopné a arogantní lidi jako na VŠE jsem ještě nepotkal. (čtenář Václav)
V žebříčku pro ekonomii jsou srovnávány fakulty, což je v případě VŠE dost zavádějící. Každý, kdo studuje VŠE, ví, že systém studia je postaven na tom, že studijní programy a obory se prolínají všemi (pěti pražskými) fakultami VŠE, z čehož vyplývá obrovský synergický efekt. Ten je ale těžko měřitelný pro účely žebříčku HN. Nicméně je to něco, co žádná jiná VŠ v ČR nenabízí. Hodnotil bych tedy VŠE spíše jako celek, nikoliv po jednotlivých fakultách. PS pro šťouraly: Jsem student fakulty, která skončila v tomto žebříčku HN jako 1., takže nemám motivaci si násilně hledat zdůvodnění výjimečnosti VŠE. (čtenář Thrower, mikroregion Podluží)
Nepřipravoval jsem sice žebříček pro obor ekonomie, ale za nejlepší pracoviště v tomto oboru považuji IES FSV UK. Teprve pak v mém osobním pořadí následují fakulty VŠE. "Synergický efekt" velké školy by se měl projevit v kategorii "světovost", tedy ve větším počtu studentských výjezdů, v širší nabídce cizojazyčných přednášek nebo jazykových kurzů. (Tomáš Němeček)
Právo
Proč v žebříčku uvádíte, že Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni je v kategorii vědecká činnost na posledním místě? Je vyloučeno, aby v publikační činnosti o tolik zaostávala za PF UK nebo PF MU. (častá námitka akademiků z PF ZČU)
Podle čeho posuzujeme vědeckou činnost fakult, vysvětlujeme v textu: „Jaké mají výsledky v databázi Rady vlády pro výzkum a vývoj (zpráva za 2003 - 2007). V ní jsou články v tzv. impaktovaných časopisech (hlavní žurnály řazené do světové databáze Web of Science), patenty, odborné knihy i méně prestižní články a příspěvky do sborníků.“
V pasáži o Plzni pak uvádíme: „Plzeňská PF ZČU nemá, tak jako v předchozím roce, v databázi Rady vlády výsledky, které by stály za řeč. Konkrétně jde o jeden příspěvek do cizojazyčné knihy s váhou 4. Na všech 132 akademických pracovníků tak vychází výsledek s váhou 0,03...“ Lze se o tom přesvědčit na stránkách Rady vlády zde.
Proč vycházíte z databáze Rady vlády pro výzkum a vývoj, když – přinejmenším v případě plzeňské PF ZČU – nezachycuje veškerou publikační činnost na fakultách? (dotaz z PF ZČU)
Databáze Rady vlády je nejlepší zdroj, jaký je k dispozici. Pokud se shodujeme, že v hodnocení fakult jsou důležité vědecké výsledky, jakými způsoby je můžeme zjišťovat?
1) Zeptat se fakult, jaké mají vědecké výsledky za období posledních pěti let. V zkušebním nultém ročníku v roce 2007 jsme přesně takto postupovali – odpověď všech fakult byla taková, že požadovanou statistiku nemají k dispozici.
2) Použít světové databáze typu Web of Science. Do časopisů vedených ve Web of Science však píše jen málokterý český právník, výsledky by byly mizivé. Údaje nebudou postihovat celou vědeckou produkci fakult. Velmi obtížně budeme určovat, kam počítat pedagogy s úvazky na více fakultách.
3) Použít otevřené databáze typu Google Scholar. Je to zajímavý doplněk, ale rozhodně nikoli reprezentativní.
4) Použít databázi Rady vlády pro výzkum a vývoj, která má následující výhody. Je veřejně přístupná a vede ji nestranná státní instituce, je nezávislá na fakultách. Fakulty jsou motivovány, aby do databáze uváděly veškeré své výsledky, protože podle toho pak stát posuzuje efektivitu jejich výzkumu. Databáze zachycuje veškeré formy vědecké produkce včetně například výzkumných zpráv pro ministerstva. Má metodiku pro srovnávání „hrušek s jablky“, resp. knih s patenty.
Na místě je spíše otázka, proč PF ZČU nevykazuje své vědecké výsledky Rady vlády pro výzkum a vývoj. To však musí odpovědět děkan či proděkan pro vědu.
Plzeň skončila poslední už potřetí za sebou. To mi nepřipadá spravedlivé ani přesné. Co tedy má podle vás udělat, aby se umístila na místě, které podle mého názoru lépe vystihuje její skutečné postavení? (absolvent PF ZČU)
- Provést soupis veškerých publikací a vykázat tyto výsledky Rady vlády pro výzkum a vývoj
Nabízejí se i další možnosti, jak fakultu okamžitě zlepšit, ty už se však netýkají přímo žebříčků.
Proč do hodnocení nezahrnujete účast a výsledky v právnických soutěžích, tzv. moot courts? Myslím, že výsledky podobných utkání týmů různých právnických fakult jsou těžko nahraditelným ukazatelem toho, jak kvalitní (byť jen ty nejlepší) studenty daná fakulta má. A to nejen z hlediska teorie, ale i praxe. Například v roce 2007 zvítězil v národním kole tým PF UK (studenti 3. ročníku PF UK porazili studenty 5. ročníku PF MU). V roce 2008 tým PF UK v národním kole této soutěže opět zvítězil. (studentka PF UK)
Je to dobrý námět. Při přípravě pilotního žebříčku v roce 2007 jsme si nebyli jisti, nakolik je výsledek skutečně reprezentativní. Tato pochybnost stále trvá: nevypovídá to „jen“ o tom, že v příslušném roce se na fakultě sešel jeden talentovaný tým? Ale může to být nepochybně zajímavá doplňková informace.
Mám silný pocit, že vámi zvolená kritéria v zásadě vůbec nic neříkají o tom, jestli fakulty produkují dobré právníky (samozřejmě bychom museli nejdříve diskutovat o tom, co je dobrý právník a jaký tedy má být profil absolventa; ale tím by mělo psaní o kvalitě právnických studií začínat). Zkusmo: fakulta by měla studentovi ukázat, jak právo (ne)funguje ve společnosti, naučit jej praktickému používání práva a neměla by zatvrzele mlčet o etice v právu. (přednášející z PF UP Olomouc)
Máte úplnou pravdu: žebříčky skutečně nic neříkají o tom, jestli fakulty produkují dobré právníky. Měly by odpovědět studentovi na otázku "na kterou školu mám jít".
A odpověď bude znít: „Přijde na to, jestli je pro vás důležitá vědecká činnost pedagogů (a zdá máte reálnou šanci, že během studia narazíte na špičky), jestli se díváte na spokojenost absolventů (přitom je velmi pravděpodobné, že pokud se fakulta stará o spokojenost absolventů, zřejmě se bude zajímat i o vaši spokojenost coby studenta), jestli si myslíte, že český rybník nestačí a chcete vyrazit do světa (která fakulta vás jazykově připraví a kde máte největší šanci na výměnný pobyt), jestli dáte na "experty v oboru" (s tou rezervou, že nemluví z vlastní zkušenosti se studiem, ale zato vědí, jací absolventi se u nich ucházejí o místo) nebo jestli věříte na "hlasování nohama" (pak se dívejte na převis poptávky, na to, kolik přijatých se pak reálně zapíše, když si může vybrat mezi více školami, kolik lidí zde pokračuje jako doktorand a kolik jich zde dál pokračuje, dělá si docenturu a poté profesuru). My v HN si myslíme, že vědecké výsledky jsou podstatně důležitější než ostatní kritéria, ale tento názor vám pouze nabízíme - a snažíme se vám dát dost podkladů, abyste si mohli udělat svůj vlastní žebříček.“
Kdo je dobrý právník, to je správná otázka. Ale obávám se, že na odpovědi by se ani autority v oboru neshodly. Požadavky vůči škole, které navrhujete - ukazovat praktické fungování, cvičit reálné užívání, mluvit o etice v právu -, bych podepsal. V obecné rovině by všechny čtyři fakulty nepochybně přitakaly, že přesně toto vše dělají. Neumím však tyto kategorie použít jako kritérium pro žebříček. Neumím je změřit. Neumím změřit lidskou slušnost. (odpovídal Tomáš Němeček)
Podle čeho jste vybírali experty do poroty? Co může soudce v Českých Budějovicích, který absolvoval téměř před 30 lety, vědět o kvalitě výuky na jednotlivých fakultách? (čtenář Jirka)
V článku uvádíme: "V loňském žebříčku právnických fakult v HN bylo osloveno 40 právníků. Patnáct se omluvilo, že se cítí s některou školou příliš spojeni nebo nemají dost informací. Odpovědělo 20, mj. předsedové nejvyšších soudů, ministr spravedlnosti, nejvyšší státní zástupkyně, členové představenstva advokátní komory, tehdejší šéf Soudcovské unie. Letos k nim agentura MOOG & Partner přidala ještě předsedy krajských soudů v Ostravě a v Českých Budějovicích."
Oslovovali jsme právníky v rozhodovacích pozicích, pokud možno z různých regionů. Předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích možná nezná přesnou podobu výuky na jednotlivých fakultách. Ale má přehled o justičních čekatelích ve svém kraji a ví, z kterých fakult přišli nejlepší právníci.
Strojírenství
V tištěné verzi žebříčků se uvádí, že na prvním místě jsou společně FSI VUT v Brně a FS ČVUT v Praze, na třetím pak FS VŠB-TU v Ostravě. V internetové verzi na iHNed.cz však píšete, že následuje FS TU v Liberci. Jedná se snad v tabulce o jakýsi průměr hodnocení za poslední dva roky ? Dovoluji si vás také upozornit, že v Liberci nikdy nebyla vysoká škola, jež by nesla název Technické učení! Zkratka TUL znamená Technická univerzita v Liberci. (LB, Technická univerzita Liberec)
Za obě chyby se omlouváme. Správná je tištěná verze, internetovou jsme již opravili včetně zkomoleného názvu školy, viz zde. (U oboru strojírenství jsme na internetu několik hodin omylem ponechali cvičnou šablonu – úvod loňských žebříčků.)
Medicína
Neplanujete do hodnoceni zahrnout take farmaceuticke fakulty v Hradci Kralove a Brne? V Lidovych novinach to delaji. (v ramci lekarskych fakult). (čtenář Lékárník)
Víme o tom, ale toto míchání nám nepřipadá úplně šťastné.
Pokud byste nastavili kriteria jinak, vyhrál by někdo jiný ... například byste mohli zohlednit počet absolutorií doktorandů, poměr nákladů a výnosů škol, kolik lektorů připadá na 1. studenta, nebo náročnost výuky ... To, co jste předvedli, je zcela evidentní lobbování za vítěznou fakultu! Když mi napíšete, kdo má vyhrát, sestavím vám takových anket do hodiny tucet !!! (čtenář Zak)
Milej zlatej, nevim za co lobbujes ty, metodika je sice nic moc, ale je lautr stejna jako minuly rok, kdy bylo poradi jine. Nevim jakou skolu bys ty, podle svych kriterii vynesl do nebes ? A za "narocnost vyuky", bych ti dal bombon, jak bys to chtel efektivne a levne merit? Zase jsem zestarl o jeden rok behem minuty. Jak se daji srovnavat skoly podle nakladu/vynosu ? Je jasne, ze skola postavena na zelene louce v chudem subregionu,bohate zasobena EU fondy bude mit nizsi naklady na vyuku nez stare skoly v metropoli... (reakce čtenáře Hanse)
Výborně, pane Zaku, vítejte mezi sestavovateli žebříčků. Přijímáme vaši nabídku: sestavte žebříček tak, aby vyhrála například LF UK v Hradci Králové. Běží Vám čas - teď. Samozřejmě od Vás očekáváme kritéria, podkladová data, vysvětlení metodiky.
S počtem studentů na jednoho pedagoga, s podílem výdajů na studenta nebo s podílem výdajů na odbornou literaturu na studenta jsme pracovali loni. Tři fakulty však tehdy nedodaly své celkové aktuální výdaje, FVZ UO nedodala ani výdaje na literaturu. Výsledky jsme proto uvedli jen jako zajímavý doplněk na konci žebříčků.
(P.S.: Čtenář Zak už se pak neozval.)
Informatika
U Matematicko-fyzikální fakulty UK uvádíte, že bylo přijato 56% přihlášených. Přitom jsou u nás přijímací zkoušky zrušeny. Prosím o vysvětlení. Byli bychom rádi, kdyby se podobné nesprávné informace, které mohou ovlivnit uchazeče o studium na vysoké škole, ve vašem listě již neopakovaly. (proděkan MFF UK)
V sadě otázek jsme u převisu poptávky uchazečů žádali o "poslední dostupná data". MFF UK zrušila přijímací zkoušky loni. Agentura sbírající data proto usilovala o údaje PŘED tímto krokem.
Tato subkategorie zvýhodňuje fakulty, u nichž je vyšší převis poptávky. Údaj o nulovém převisu by MFF UK v žebříčku nespravedlivě poškodil. Ocitla by se ve společnosti fakult, které přijímací zkoušky nevypisují kvůli nízkému zájmu o příslušný obor – MFF UK je však naopak zrušila proto, aby dala šanci všem, i uchazečům ze středních škol, kteří se na matematiku nespecializovali. Informace je nicméně nepřesná a omlouváme se za ni.
Zdá se, že kritérium "převis poptávky" začíná zastarávat. Pro příští ročník musíme uvažovat o takovém vyhodnocování zájmu uchazečů, který by nepoškozoval fakulty, jež přijímací zkoušky zrušily a „třídění“ uchazečů provádějí až během prvního roku studia.
Uvádíte, že "velké výzkumné záměry v oboru informatika ... měly pouze dvě školy." To není pravda. Také naše Fakulta informačních technologií měla v uvedeném období 2003-2007 dva výzkumné záměry (platit by to mohlo pouze o letech 2005 a 2006, kdy jsme záměr skutečně neřešili). V tabulce naši fakultu uvádíte jako 3. až 4. společně s FEL ČVUT, v záhlaví stránky je však uvedena jako třetí pouze FEL ČVUT. Když jsme na kolegiu děkana diskutovali o Vašem žebříčku, konstatovali jsme, že ve srovnání s dřívějšími lety, kdy jsme po několik roků po vzniku fakulty v žebříčcích ani nebyli uváděni, sice nastal v tomto smyslu pokrok, ale ne zcela profesionální zpracování bohužel zůstalo. Alespoň pokud jde o letošní žebříček pro informatiku.(JZ, Fakulta informačních technologií VUT Brno)
V databázi Centrální evidence výzkumných záměrů CEZ jsme sledovali v období 2003-2007 výzkumné záměry s hlavním oborem "IN-Informatika", a ten měly z fakult skutečně pouze MFF UK a FI MU. Měli jsme však vzít ohled na to, že fakulty mohly mít záměr i v oboru velmi podobném -- jako v tomto případě. Proto jsme k internetové verzi žebříčků přidali dodatek:
DOPLNĚNO: Po otištění žebříčků redakci upozornila Fakulta informačních technologií VUT Brno, že také ona měla ve sledovaném období dva výzkumné záměry, byť jejich hlavním oborem není přímo "IN-Informatika", ale "JC-Počítačový hardware a software". Jde o "Výzkum informačních a řídicích systémů" (v letech 2003 a 2004 celkem 13,6 milionů korun) a "Výzkum informačních technologií z hlediska bezpečnosti" (v roce 2007 celkem 26,7 milionů korun).
Pokud jde o uvedení na 3.-4. místě, máte pravdu. I toto pořadí jsme v internetové verzi opravili.
Mohli byste porovnat studium? Karlova univerzita, CVUT, Masarykova,VUT: v cem je rozdil v studiu informatiky? Modernost studia, vybaveni, system studia, drilovani faktu, rozvoj talentu, motivace studentu, znechuceni ze studijniho programu? (čtenář Marcel)
Dobrá otázka, zatím však na ni nemůžeme dát odpověď. Respektive mohou ji dát jen samy fakulty, až začnou provádět pravidelné průzkumy spokojenosti mezi absolventy a mezi současnými studenty. To dnes systematicky provádí jen Masarykova univerzita. Výsledky za Fakultu informatiky MU jsou v žebříčku citovány. Na základě uváděných údajů si rozumný člověk vybere ke studiu informatiky FEL ČVUT. Protože za vědeckou činnost, názor odborníka ani za světovost si nic nekoupí, zatímco za 60 tisíc platu po pěti letech zaměstnání ano. Stejně tak je to ukazatel kvality absolventů - proč jim zaměstnavatelé platí nejvíc? Protože přinášejí největší hodnotu - nejvíc umí. Takže budou nejsnáz hledat dobře placenou práci. (čtenář Karel Kahovec) To je otázka. Rozumný člověk na základě této úvahy půjde dělat gigola, protože do 5 let vydělává 300 tisíc měsíčně. Zdá se vám to absurdní? Mě taky. (čtenář FK) Údaj o platu 60 tisíc vychází z odpovědí fakult, jak je dodala agentura Moog & Partner. V tomto případě jsme jej nemohli ověřit z jiného zdroje; pouze v textu upozorňujeme na zarážející rozdíl oproti jiným fakultám. (Tomáš Němeček)
Architektura
ČVUT už dávno není tak kvalitní jak bývala, kvalita šla dolů a v podstatě žije z podstaty. Schopnější absolventy produkuje VUT. (čtenář Martin) Nevím, jak v Praze, ale v Brně bývalo víc volných míst na zahraniční pobyty než zájemců o ně. (čtenář asdfghj) Článek nezahrnuje výuku oboru "Architektura" například na fakultách stavebních. Toto srovnání by mě totiž zajímalo nejvíce. (čtenář Tholos) ČVUT vyhrála ve vědě, kde nasbírala hodně bodů, VUT byla druhá. O ČVUT je nadto zájem: má nejvíce mladých docentů a profesorů, nejvíce doktorandů. Nejvíce studentů může vyjet do ciziny z ČVUT a mají zde také nejvíce jazykových kurzů. Doporučujeme také loňské srovnání včetně ocenění pro různé absolventy; bohužel AVU letos výslovně odmítla dodat data do žebříčku. Výhrada, že ve srovnání chybějí stavební fakulty, se objevila poprvé; ale podle nás by měly mít spíše vlastní kategorii. (Tomáš Němeček po konzultaci s garantkou žebříčku Petrou Benešovou)
Sociologie
Možná je v Brně nejlepší, ale pořád je to jenom sociologie. Studujte přece něco užitečného, jděte na techniku, či na některou z lékařských fakult. (čtenář Minik) Chtěla bych se sociologie trochu zastat. Myslím si, že by všichni, kdo pracují s lidmi (např. manažeři, politici, nebo i novináři), měli vědět, jak vlastně funguje lidská společnost a jak ji změny v různých oblastech ovlivňují. Technika je určitě důležitá, ale společnost, která ji vytváří a používá, si také zaslouží (vědeckou) pozornost, protože bez člověka a společnosti by techniky ani lékařství zaručeně nebylo. Já sama jsem sociologii na FSS studovala (při zaměstnání, společně s psychologií) a musím říct, že se mi opravdu poznatky tohoto oboru v praxi hodí - pracuji jako personální manager. (čtenářka Markéta, Brno) Souhlasím s paní Markétou. TN
Chemie
Jak to, že v tomto žebříčku chybí pražská přírodověda? Výmluva, že "agentura nedodala údaje", je prostě nepřijatelná. Předokládám, že by byla na 1.-2. místě (vzhledem k publikacím). Toto je vážná profesionální chyba, která UK dosti poškozuje. P.S. V mém žebříčku tiskovin jasně vede Svobodné Děčínsko, následované Jihlavskou Jiskrou (o MFDnes, LN a Hospodářských novinách agentura nedodala informace). (čtenář Honza, Ústav organické chemie a biochemie)
Docela by mě zajímalo, proč agentura údaje nedodala (nebyla schopná nebo třeba nechtěla). Ono je také možné, že PřF UK nedodala údaje agentuře a poškodila tak sama sebe. Když si vzpomenu, jaká byrokracie na PřF UK panovala, není to zase tak nemožné... (čtenář Honza Soukup)
Vedení fakult agentura Moog & Partner oslovila opakovaně a všechny měly stejnou lhůtu pro odpověď. Vzhledem k tomu, že Přírodovědecká fakulta UK už při loňském sestavování žebříčků dlouho odmítala dodat data pro obor chemie -- se zdůvodněním, že je přírodovědeckou, nikoli chemickou fakultou --, vysvětlení agentury jsme akceptovali. (Tomáš Němeček)
Různé
Pokud hodnotíte architekturu a strojírenství, proč nehodnotíte i stavební fakulty? (zaměstnankyně pražské stavební fakulty)
Devět zvolených oborů podle našeho názoru nejlépe splňuje dva požadavky: a) odpovídá čtenářské obci HN, b) mezi fakultami existuje konkurenční zápas, takže uchazeči mohou ocenit praktického průvodce.
K zjišťovaným datům o absolventech: Ptáte se, zda fakulty mají data o tom, a) kolik absolventů po šesti měsících od ukončení školy zůstalo v oboru, b) jak hodnotí svou spokojenost s fakultou, c)jaký je jejich plat po pěti letech od ukončení školy.
Sledování některých proměnných (působení v oboru, platy) již 6 měsíců po absolvování není úplně optimální. V půlročním horizontu se vše teprve postupně "usazuje" a absolventi mají ještě poměrně široký prostor pro různé strategie a taktizování (poslední prodloužené prázdniny, cestování, jazykové kurzy, různé brigády, "nezaměstnanost" apod.). Z tohoto pohledu se zdá být optimální dobou horizont 1 – 2 roků. V té době se absolventi k alma mater ještě živě hlásí a univerzitní adresář absolventů je ještě poměrně aktuální.
Sledovat platy po pěti letech, myslím, už také nemá valný smysl. Daleko více než typem vystudované školy jsou ovlivněny tím, zda absolventi působí v soukromém nebo veřejném sektoru, národohospodářským odvětvím a také regionem. Zde jsou – logicky – zvýhodněny pražské vysoké školy, protože připravují absolventy častěji pro „pražský“ trh práce, kde jsou také vyšší mzdy. Podobná logika by platila i ve vztahu k nezaměstnanosti absolventů, která je také regionálně diferencovaná. Pětiletý časový horizont s sebou také přináší masivní snížení ochoty respondentů se výzkumů zúčastnit až na úroveň 10 – 20 %, což často vede ke zkreslování získaných výsledků.
Částečně problematické je také sledování ukazatele, zda absolventi pracují ve vystudovaném oboru. To má smysl zejména u specifických oborů jako jsou třeba právo nebo medicína: určitě není žádoucí, aby například mladí lékaři odcházeli pracovat mimo vystudovaný obor. Naopak ve společenských a ekonomických vědách bývá někdy obtížné stanovit, zda pole působnosti ještě je anebo není v oboru a tento fakt má také bezesporu menší význam. Příkladem může být FSS MU. Jde bezesporu o špičkovou školu, ale její absolventi působí "v oboru" relativně méně často. Je to nežádoucí nebo to jen ukazuje na skutečnost, že absolventi jsou natolik šikovní a dobře připravení, že mohou působit prakticky kdekoli? Osobně bych se klonil spíše ke druhé možnosti. Jako příhodnější ukazatel se jeví sledovat druh a stupeň vzdělání, které je potřebné pro výkon dané práce: vyžaduje místo VŠ vzdělání daného oboru, podobné VŠ vzdělání nebo třeba postačuje jen SŠ vzdělání s maturitou nebo dokonce i bez ní? (JN, Středisko vědeckých informací, Ekonomicko-správní fakulta MU)
U tohoto kritéria nám jde především o odpověď na jednoduchou otázku „ví škola, co se pak s bývalými studenty děje dál?"
Šest měsíců se nám jeví jako dostatečná doba na to, aby absolvent věděl, zda pokračuje postgraduálně nebo začíná pracovat (a kde).
Hranice pěti let byla ovlivněna praxí z oboru právo (čekatelské období před justičními či advokátními zkouškami), medicína či psychologie (atestace). Jevila se nám jako dostatečná, aby už absolvent v té době bral vyšší než nástupní plat.
Žebříček nijak nezvýhodňuje školy, které u svých absolventů uvádějí nejvyšší platy. V otázce nám však jde především o to, zda školy vůbec tento typ informace od svých absolventů zjišťují. (Nicméně pokud škola informace o platech poskytujeme, zveřejňujeme jako zajímavou podpůrnou informaci. Třeba i k tomu, aby si uchazeč po střední škole uvědomil, ve kterých městech má pak vyšší pravděpodobnost lepšího platu – byť to není nutně zásluhou školy.)
Jsme si vědomi, že zejména u oboru sociologie je kategorie „setrvání v oboru“ sporná. Proto už v žebříčku citujeme námitky z pražské FSV UK: „Vymezení toho, co je u sociologa obor, je nejasné.« … »Udivuje mě, proč vás zajímá setrvání v oboru. Absolvent moderní univerzity by měl být schopen dělat (téměř) cokoliv.«
Kvalita fakult je silne zavisla na kvalite a poctu jejich studentu a jejich interakci s uciteli. Cim vetsi je pomer mezi nadanymi a studujicimi, tim lepsi bude vysledny produkt. Cim vetsi je odpad studentu behem studia, tim lepsi skola je - elitarstvi je bezesporu syndromem velkych znamych skol jako Stanford, Harward nebo Oxford. Tento pristup u nas neni vzdy zohlednovan. Z osobnich zkusenosti se mi,z tohoto uhlu pohledu, jevi 1. lekarska fakulta UK, Matfyz, CVUT FEL - technicka kybernetika a umela intelegence, CVUT FS - Aplikovana mechanika nebo VSB Ostrava - obor matematicke modelovani jako skoly, ktere toto kriterium plni. Zbytek se snazi nabrat co nejvice studentu a vytvorit co nejvice diplomovanych. Statni koncepce financovani skolstvi vsak jede spise nez na kvalitu , na kvantitu, jelikoz je lepe meritelnou velicinou. (čtenář T.V., Praha)
Ano, také jsme uvažovali o kritériu "úmrtnost" během studia. Ale nakonec jsme si nebyli jisti, o čem by vypovídalo víc: O náročnosti školy a přísnosti jejich zkoušek? Anebo naopak o znechucení studentů a o svévolně vedených, nevypočitatelných zkouškách?
Význam vědecké a výzkumné činnosti pro studium bakalářských a magisterských programů je podle mě přeceňován, samozřejmě pro další rozvoj v PhD. se jedná o zásadní hodnotu, ale fakt rozsáhlé publikační činnosti ještě neznamená, že jsou tyto vědomosti kvalitně předány studentům. Spíše naopak někdy může vést k zanedbávání čistě "teaching" činnosti a jejímu postavení až na druhou kolej. Chybí mi započítání statistických údajů, které by snad měly být lehce zjistilelné - kolik lidí je na semináři? 20 nebo 70? Kolik je vyučujících na počet studentů? Spokojenost absolventů by měla být hlavním kritériem, bohužel stále existuje mnoho fakult, které jakoby stále žily ve svém vesmíru akademických teorií a s praktickým uplatněním svých absolventů snad ani nepočítaly. (Tom, Graz)
Z důvodů, které vysvětlujeme v textu, se přikláníme k většímu bodovému ohodnocení vědy. Souhlasíme, že spokojenost a uplatnění absolventů by časem mohly být stejně silným kritériem. Ale zatím to není možné, protože většina škol - jak správně uvádíte - žádné takové průzkumy neprovádí. Masarykova univerzita je výjimkou.
Škola za to, jak jsme úspěšní, nemůže. Absolvoval jsem západoevropská studia na FSV UK. Po šesti letech, co jsem se po škole věnoval energetice, která se na škole neučí, nyní rok podnikám v golfovém průmyslu. Na škole byla spousta jantarů, kteří vypadali, že to nijak daleko nedotáhnou, a dnes jsou z nich významní leadeři a na druhou stranu spousta nadaných lidí se neuplatní nebo není spokojena. Všichni asi souhlasíme, že kantoři by měli jít studentům příkladem, což alespoň na FSV není vždy ten případ. Honí granty a akademické a jiné funkce a na inspiraci studentů již jim mnoho času nezbývá. Právě z tohoto důvodu jsem opustil postgraduální studium. (čtenář Aleš, Jablonec)
No vidíš, a já člověka, který "podniká v golfovém průmyslu", považuji za relativně neúspěšného. Podniká ve zbytečném oboru a nepřináší lidstvu nic nového, nic užitečného. Ale asi má hezký auto.(čtenář Karel)
Spor ponecháváme na laskavém úsudku čtenářů. TN
