Kurz koruny zase zlobí. V létě euro za 23 korun, dnes za 28,50. Rozdíl činí 24 procent. Kurz koruny k dolaru našel své dno při loňském tažení na úrovni 14,50, dnes se dolar obchoduje za 22 korun. Zde je rozdíl plných 52 procent.

Nejsme v tom ale sami, podobně velké výkyvy vykazují měny dalších zemí zařazených do kategorie rozvíjejících se trhů. Recese v USA a eurozóně je již jistá věc. V USA začala na konci roku 2007, v eurozóně ve 2. čtvrtletí loňského roku. A nyní je čím dál tím jasnější, že doléhá i na rozvíjející se trhy (pro které by se nyní spíše hodila nálepka nerozvíjející se trhy). Například data o jihokorejském zahraničním obchodu jsou doslova volným pádem. Diskusi, v jakém stavu je vlastně česká ekonomika, jistě není potřeba čtenářům tohoto webu připomínat. Finanční trhy ohodnotily zhoršování ekonomické situace v ČR zvýšením CDS spreadu na 5leté státní dluhopisy na 245 bodů ze 45 bodů před 5 měsíci.

Devizové trhy reflektují nervozitu stejně jako ostatní segmenty finančního trhu. Spready mezi výnosy státních dluhopisů jednotlivých zemí se rozšiřují, podobně jako CDS spready na korporátní dluhopisy s investičním ratingem a bez něj. VIX sledující volatilitu akciových trhů je zhruba na dvojnásobné úrovni ve srovnání s dlouhodobým průměrem. Kurzy měn reflektují averzi k riziku zvýšenou volatilitou a nijak překvapivě je to nejvíce patrné na měnách zemích jihovýchodní Asie, střední a východní Evropy. Žebříčku historické volatility v posledních šesti měsících vévodí ukrajinská hřivna, jihokorejský won, brazilský real, jihoafrický rand, turecká lira, indonéská rupie a trojlístek forint, zlotý, koruna. Pro zajímavost jednu z nejnižších volatilit vykázala slovenská koruna při čekání na přijetí eura na Slovensku.

Podle našeho modelu rovnovážného reálného kurzu se nyní kurz koruny odchyluje od své rovnováhy o 12,5 procenta, polský zlotý o 17 procent a forint o 13 procent. Po započtení nového vnímaní rizika by byly odchylky nižší.

Jak to bude s korunou dál? V nejbližších dnech mohou kurz koruny ovlivnit data o zahraničním obchodu a další informace, které upraví obraz a očekávání vývoje české ekonomiky. Zároveň se nejspíše budou v ČR snižovat úrokové sazby, zatímco ECB si v únoru zřejmě vybere oddechový čas. Více ovšem nyní kurz ovlivňují pohyby na ostatních finančních trzích. Již v pátek by se měl v americkém Senátu schvalovat fiskální stimul nového prezidenta a čeká se na další strategii při stabilizaci finančního sektoru. Obojí ovlivní akciové i devizové trhy. Podobně by kurz mohl ocenit případnou snahu české vlády podpořit českou ekonomiku. Ta je ovšem prozatím příliš mlhavých obrysů, aby ovlivnila devizové trhy.

Když jsme na začátku roku vydávali výhled pro kurz koruny v letošním roce, prognózovali jsme oslabení kurzu na 28,50 korun za euro v průběhu 1. čtvrtletí. Nyní jsme právě na této úrovni. Od té doby jsme ovšem museli přehodnotit výhled pro českou ekonomiku, podobně jako byly změněny vyhlídky pro eurozónu a zbytek Evropy. Prostor k dalšímu oslabování kurzu se ještě nevyčerpal. Na trhu se objevily i odhady 30 a 32 korun za euro. To už je ovšem notná dávka skepse.

Kurz koruny byl loni v létě výrazně mimo svou rovnováhu. Nyní je také, ale na opačné straně. Má to své důvody. Dříve nebo později se koruna vrátí k trendu, který má racionální vysvětlení. Koruna jej poctivě sleduje posledních 15 let. Jak velká bude odchylka od rovnovážného trendu a kdy se k němu začne kurz vracet ale nedokáže říci nikdo.