V roce 2000 se naší advokátní kanceláři poštěstilo zase jednou nahlédnout za zrcadla tehdejší reality. Získali jsme možnost pracovat pro jednu významou banku na tzv. správě aktiv, tj. špatných či jinak ohrožených úvěrů. Práce to byla rozsáhlá, a předevší poučná. K mému naprostému zděšení jsem zjistil, že je téměř nemožné najít konkurzní řízení, které by probíhalo aspoň trošku normálně. Tj., že kompetentní správce bude dozorován kvalifikovaným konkurzním soudcem, kteří budou brát ohledy na názory věřitelského výboru sestaveného z největších věřitelů, kteří jsou, marná sláva, de facto vlastníky toho, co ještě z majetku dlužníka zbylo. Asi nemá smysl meditovat nad tím, zda tristní průběhy jednotlivých konkurzů byly více způsobeny kriminálními aktivitami správců a/nebo soudců či pouze hloupostí některých z nich, nicméně zážitky to pro nás byly opravdu neuvěřitelné. Z prostého sepisování podání se stala multidisciplinární asistence, spolupracovali jsme téměř v každé kauze s kolegy specializovanými na trestní právo (a cílem našich podání většinou nebyl původní management), PR agenturami, stále psali různé stížnosti, no prostě úsilí a kreativita, kterou bylo třeba vyvinout, aby v konkurzní podstatě ve většině kauz alespoň něco zbylo, byla neuvěřitelná. Mimochodem, velmi se bavím, když někteří naši "protivníci" z dané doby vystupují rozhořčeně v médiích, když se občas najde někdo, kdo jejich aktivity správně pojmenuje.  

Protože obdobné zkušenosti jsme neměli jen my, a zatímco všichni ostatní zúčastnění na konkurzních řízeních utěšeně bohatli, jen na věřitele jaksi nezbývalo, vznikla iniciativa směřující k přípravě nového moderního insolvenčního zákona. Zákon se technicky celkem povedl, ale, a proto píši tento článek, moc nám nefunguje. V čem nefunguje si nechám na jiný článek, tento je už tak dost dlouhý. Ale proč nefunguje, vím už dnes. Máme sice nový zákon, ale aplikují jej stále stejní lidé. A pokud ti lidé nechtějí, aby řízení byla spravedlivá, spravedlivá prostě nebudou, ať nám tu Americká obchodní komora financuje nový zákon každé dva roky. A oni nechtějí nebo neumějí, vyberte si. Což je mimochodem zkušenost, kterou lze zobecnit na celou společnost. Celkem smutná prognoza pro rok 2009.