Lotyšsko dostane půjčku 7,5 miliardy euro a Česko přispívá 200 milionů

Ze zemí Evropské unie je pravděpodobně nejhůře finanční krizí postižené Lotyšsko. Ekonomika této země sice rostla do roku 2007 velmi rychle (v roce 2006 o celých 12%!), ale obrovské schodky na běžném účtu platební bilance, financované dovozem kapitálu především z Východu, a spoléhání výlučně na domácí poptávku a na sektor služeb činily ekonomický model Lotyšska mimořádně zranitelný.

Krize druhé poloviny roku 2008 na Lotyšsko udeřila mimořádně rychle. Centrální bance hrozilo rychlé vyčerpání devizových rezerv při obraně lotyšské vazby na euro a vláda stála tváří v tvář schodku rozpočtu ve výši 12% HDP. Lotyši v této situaci požádali o pomoc mezinárodní organizace, především Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond.

Minulý týden pak došlo k dohodě (kterou ještě musí schválit vedení MMF) a půjčce Lotyšsku ve výši 7,5 miliard euro (10,5 miliardy dolarů). V poměru k členské kvótě je to druhá největší půjčka MMF (po Koreji v 90. letech minulého století) a unikátní je i "syndikovaností". Na půjčku se složil MMF (1,7 miliardy euro), Evropská unie (3,1 miliardy), skupina "nordických" zemí vedená Švédskem (1,8 miliardy), Světová banka (400 milionů). Hned za touto skupinou je Česká republika, která přislíbila půjčit Lotyšsku 200 milionů dolarů, až za námi je Polsko a Estonsko po 100 milionech dolarů a konečně i EBRD také se 100 milióny dolarů.

Je samozřejmě otázkou, zda půjčka postačí Lotyšsku vyrovnat se masivním zpomalením ekonomiky: z růstu kolem 6% na začátku roku 2008 se očekává propad o nejméně 5% v roce 2009. Vláda seškrtala výdaje ve výši 7% HDP ze svého návrhu rozpočtu, který již předtím označila za resktriktivní. Lotyšsko je ale odhodlané udělat všechno pro udržení pevného kurzu vůči euru.

A pro Českou republiku je účast na programu velkým krokem vpřed, mezi zodpovědné hráče na evropské ekonomickém poli.