Celkem předvídatelně se ke konci minulého měsíce stalo to, co většina zkušenějších již očekávala delší dobu. V obavách před hrozbami z následků globální finanční krize přišla první vlna výpovědí. Poprvé v dějinách české reklamní, marketingové a mediální scény došlo k podobné vlně hned v několika firmách zároveň. Z mediální branže mají za sebou již první vlnu výpovědí lidé z vydavatelství Sanoma (časopisy Vlasta, Květy a další) a MediaCopu (Týden, Instinkt). A podle našich informací prvních 80 lidí, kteří museli odejít, budou následovat další. Očekává se menší vlna výpovědí ve vydavatelství Mafra (Mladá Fronta Dnes, Lidové noviny a další), Bauer Media (Bravo, Tina, Žena a život a další). První odhady jsou takové, že do konce prvního čtvrtletí 2009 by mělo česká média stejným způsobem opustit přibližně 300 lidí.

Zdá se tedy, že pro novináře začne nyní zcela nová éra, o poznání krušnější. Zatímco donedávna pro většinu z nich ještě nebyl problém najít práci, tak nyní se asi věci změní. A to již vůbec nemluvím o tom, že řada z nich, kteří si zvykli na hodně dobré žití, se bude muset smířit s tím, že život není tak růžový, jako byl dodnes. Velmi názorně to v Německu ukázalo vydavatelství Gruner+Jahr (vydává noviny i časopisy), které den ze dne propustilo 100 novinářů, jen díky tomu, že spojilo redakce několika titulů dohromady. A že nešlo jen o  experiment, dokazuje i, že něco podobného krátce předním udělalo jiné velké vydavatelství - WAZ Group. Myslím, že za těchto okolností bude, mimo jiné, docela zajímavé sledovat, kolik pravicových novinářů zůstane po tomto zásahu ještě věrných své ideologii.

O tom, že propouštění v komunikační branži není nic náhodného, svědčí zpráva Hospodářské komory z minulého týdne, v níž se píše, že podobný krok chystá v Čechách již na 200 firem. Mezi nimi i významní zadavatelé reklamy. Řada reklamních agentur tvrdí, že nadcházející krize je příležitost. Určitě mají pravdu, protože spolu s personálními změnami (očekává se, že práci v tomto oboru ztratí také zhruba 300 lidí) lze čekat i novou vlnu výběrových řízení na dodavatele marketingových služeb.

Určitý problém je možná v tom, a člověk by musel být hodně natvrdlý, aby po pár rozhovorech s lidmi z mediálních agentur (firmy, které rozdělují zhruba 90% investic do nákupu reklamního prostoru v médiích) netušil, že to hlavní teprve přijde v prvním pololetí příštího roku. O poznání opatrnější nálada, která nyní vládne na předvánočních večírcích, budiž toho důkazem.

Zajímavý pohled na krizi však má komunikační branže v okolních státech. Tak třeba v Německu se rozhořel okamžitě spor o to, který z mediálních typů na krizi opravdu vydělá. S výjimkou B2B titulů, které zatím vždy ze všech krizí vyšly silnější, než byly předtím, mají ostatní zástupci mediálních typů hlavu plnou starostí. Podobný spor zasáhl i tamní komunikační branži, kde se s výjimkou marketingového výzkumu a direct marketingu všichni ošívají a napjatě čekají, co přijde.

Čekání si však řada z těchto lidí může usnadnit, protože už nyní je jasné, co přijde – ještě vyšší tlak na efektivitu. A to jak samotných kampaní, tak i práce reklamních a marketingových agentur. Logickým důsledkem tak bude, že se velmi brzo ze strany klientů dočkáme otevření velké debaty, jak vlastně odměňovat služby v reklamě. Bude zajímavé sledovat, zda některá z českých reklamních agentur dokáže přijít s nějakým novým, klientsky zajímavým, modelem odměňování. Ale abych byl spravedlivý, tak tento problém se týká i médií. I ta totiž budou muset přemýšlet pomalu nad tím, zda stávající podoba placení za reklamu je ta správná.