Nalistujete příslušná ustanovení trestního zákona a zjistíte, že korupční jednání je trestné.
Všeobecně žijete v domnění, že korupce je společensky nepřijatelná a jste víceméně automaticky přesvědčeni o tom, že tak smýšlí většina společnosti.
Někdy trošku pochybujete…
O korupčních aférách minulých vlád jste četli hodně.
Přečtete si reklamní body současné vlády – potěší Vás, že vláda mimo jiné uvádí zřízení protikorupční linky spolu s Transparency International. Hurá – chtělo by se Vám říct. Bohužel si ale vzpomenete na rozhovor s jedním z ministrů. Redaktor konstatoval, že právě Transparency International hodlá ministra žalovat. Reakce ministra vlády, která spolupráci s Transparency International uvádí ve své reklamě, zní zajímavě, tak trošku jako z komunistické éry – „Transparency? To je kdo? To jsou takoví ti sympatičtí lidé z televize? No dobře, jsou mladí...“.
Občas Vás napadne, proč se jedna strana více nesnaží o vyšetřování kauzy spojené s druhou politickou stranou a naopak. Když vidíte, že se v jednom z medializovaných případů tým představitelů a úředníků ministerstva skládá ze směsice zástupců obou hlavních stran, důvod je na světě.
Vládnoucí politická strana svaluje svoji prohru ve volbách na poplatky u lékaře. Divíte se, proč nikoho nenapadne, že by důvodem mohla být i deziluze z boje proti korupci či z probíhajících medializovaných korupčních kauz s touto stranou spojených.
Nicméně si stále opakujete, kdo ví, jak to všechno je, že se něco objeví v médiích, nemusí ještě znamenat, že je to pravda…
Vaši známí, působící na úřadech, Vám v hospodě na rameni vyplakávají svoji deziluzi. O obsazování vedoucích postů nerozhodují odborné schopnosti a pracovitost. Většinou je na post dosazen někdo, kdo ví „kudy a kam teče řeka“. Fakt, že odbornost takového „znalce“ je často nulová, není podstatné.
Množí se počet klientů, kteří si Vám stěžují na neudržitelnost situace, pokud budou chtít dále podnikat s „čistým štítem“ a nepodílet se na „ovlivňování zájmů“ tím, že například „dají někomu na kafe“. Jejich situace je o to složitější, že těch, kteří chtějí a umí „ovlivňovat zájmy“, je stále více. Na poznámku, že snad ještě taky někdy rozhoduje odbornost, se na Vás pouze zasmušile usmějí.
Pořád si říkáte, že je to vše víceméně „jedna paní povídala“ a že neúspěšní svalují svoji vinu na cokoliv, tedy i na údajnou korupci.
Poslední kapkou jsou pro Vás setkání s kamarády, bývalými spolužáky a jejich názory. I takoví, které jste měli za morální autority, se Vám občas zmíní, že o některých věcech by neměli mluvit. Když se pobaveně zeptáte, zda mluví o korupci a mají s ní něco společného, je Vám řečeno, že slovo korupce nepoužívají, říkají tomu „využití vlivu“. Vyjádříte své překvapení - s klidným úsměvem Vám vysvětlí, že je nutno jít s proudem. Pokud se nechcete jen rýpat doma na zahradě v záhonech, nic jiného Vám nezbývá. Počet lidí ve Vašem okolí s podobným názorem stoupá…
Asi je to jinak, než jste se doposud domnívali. Korupce sice je trestným činem, ale odpovídá tomu vnímání korupce ve společnosti?
Nebo je všechno ještě úplně jinak? V jednom jistotu určitě máte – pokud by jakýkoliv Váš názor na korupci vyvolal nesouhlas či negativní reakci, vždy můžete, stejně jako autor tohoto článku, prohlásit vše za žert. Tato obrana funguje v Čechách spolehlivě…
