Takovou osamělost by nám mohl závidět i Robinson Crusoe. Všechny země unie si už o Lisabonské smlouvě cosi myslí. Ke čtyřiadvaceti přitakáním dnes své JA s největší pravděpodobností přidají Švédové, Irové řekli ne. Je to 25 : 1. A Česko se drží svého rezolutního "možná, ale až někdy".
Za půldruhého měsíce má spolek s názorem vést země bez názoru. Chceme po Evropě, aby se zatajeným dechem sledovala, zda vyhraje Topolánek, nebo Bém (čti Klaus)? Pak přijměme tezi, že s každým národem se táhnou taková klišé, která si zaslouží. S námi třeba o váhavcích, kteří se s tím vždycky pokoušejí nějak... vy víte co.
Petr Honzejk
