Současná finanční krize doposud obcházela střední Evropu, snad s výjimkou Maďarska. Ale jak se situace na velkých trzích posupně "normalizuje" (propady jsou motivovány ne rozhodnutím Kongresu, ale spíše výhledem ekonomiky), pozornost investorů se obrací i k malým trhům ve střední a východní Evropě. A většinou se jim moc nelíbí, co vidí.
Řada zemí má vysoký schodek na běžném účtu platební bilance, evidentně přehřátý finanční sektor a minimální možnosti, jak finančně reagovat na případnou krizi. Nejtěžší situace je zřejmě v Pobaltí, kde jsou doposud nezávislé měny Estonska, Litvy a Lotyšska navázány na euro (či dolar) a domácí finanční sektor je velmi slabý, vesměs vlastněný ze zahraničí (ze Skandinávie či z Ruska).
Největší obavy vyvolává situace v Lotyšsku - jak ukazuje graf ukazující vývoj tzv. CDS (credit default swap). CDS je de facto pojištění proti defaultu dluhopisů a ukazuje, jak hodnotí investoři důvěryhodnost emitenta dluhopisů. Pokud byste si chtěli koupit takové pojištění proti defaultu lotyšského státního dluhopisu, stálo by vás to téměř desetinu ceny dluhopisu. Jinými slovy, trhy očekávají, že s pravděpodobností 10% lotyšská vláda své dluhy nesplatí.
To je strašně vysoké číslo a činí lotyšské dluhopisy prakticky neobchodovatelné. O mnoho lépe na tom nejsou dluhopisy estonské, litevské či rumunské. Náklady pojištění se ale zvýšily i u českých dluhopisů. Zatímco před třemi týdny stál CDS na český pětiletý dluhopis 0,8% hodnoty dluhopisu, dnes jsou to téměř 2%. Nejnižší CDS má momentálně Slovensko, protože od ledna 2009 by se mělo stát členem eurozóny. (Tolik tedy k obavám některých českých politiků ze ztráty důvěryhodnosti měnové politiky při vstupu do eurozóny.)
