Poslední dobou mi stouplo do hlavy, že mi vycházejí politické předpovědi, a deset dní před podzimními „malými“ volbami jsem napsal, jak dopadnou. Už dlouho jsem se tak nesekl, takže musím stejně veřejně přiznat omyl. A zkusit přijít na to, kde udělali soudruzi z NDR chybu.

*

Slabá útěcha: nebyl jsem sám. Po pravdě řečeno, nevím  vůbec o nikom, kdo tento výsledek veřejně před volbami tipoval, všichni to viděli podobně. Myslel jsem si totéž, co těsně před volbami říkal expert Tomáš Lebeda , tedy že volební účast bude jako posledně, kolem třiceti procent. (Kdyby se tak stalo, ODS by sice prohrála, ale ne drtivě. Ani nyní nešlo tolik o to, že by ztrácela hlasy – ale oproti minulým krajským volbám přišlo o 10 % voličů víc, vesměs protivládně naštvaných.). Tipoval jsem, že ČSSD sice získá absolutně nejvíc hlasů, ale během vyjednávání získá nejvíc hejtmanů ODS – prostě proto, že jsou to mazáci krajské politiky. Tedy výsledek podobný, jaký předpovídal v den voleb obvykle spolehlivý model Petra Holuba: modré Čechy, oranžová Morava.

Totální rozdrcení 13:0 ale nečekali ani skepticky opatrní lidé z ODS jako třeba hejtman Evžen Tošenovský a dokonce ani pozdější vítězové, například Bohuslav Sobotka tipoval tři hejtmany na Moravě a nějakého v Čechách.

*

Kromě toho jsem si myslel:

-         že lidé budou u uren rozpolceni mezi celostátně rozšířenou nechutí k vládě a místními sympatiemi k hejtmanům. Například průzkum STEM hlásil velmi vysokou podporu některých hejtmanů, až přes 80 % u Jana Zahradníka, Evžena Tošenovského a Ivana Kosatíka, a jen zhruba polovina lidí si přála výraznou změnu v krajích. Ale nakonec zjevně převážilo „referendum o celostátní politice“, Tošenovský dostal jen 25 %.

-         že ČSSD nasazuje někde příliš slabé kandidáty, konkrétně propadlé politiky: třeba takového Jaroslava Palase vyhodil ze své vlády i Jiří Paroubek a vyřadil ho z kandidátky pro sněmovní volby 2006. Stejně tak Paroubek – právem – vyhodil Miladu Emmerovou a ona sama svého času v senátních volbách na Plzeňsku těžce prohrála. A přesto z nich zřejmě budou hejtmani. Palas dostal v Moravskoslezském kraji 42 %, Emmerová v Plzeňském 35 %.

-         že vnitrostranické bitky u ODS a zelených budou hrát roli – ale spíš takovou, že lidi odradí od účasti. V době psaní komentáře (vyšel 7. října) jsem ještě nevěděl, že se na Davida Ratha provalí jeho diktátorské manýry (čtyřmilionová pokuta, k níž se „sami a rádi“ zavázali spolustraníci pro případ, že by v kraji chyběli na důležitém hlasování nebo dokonce hlasovali proti klubu – i Bohuslav Sobotka to nazval „nedemokratickým a hloupým“, sociálnědemokratický právník Ortman dokonce „výplodem chorého mozku“) a že z jeho kandidátky okázale rezignuje pár zneuznaných uchazečů. A už vůbec jsem netušil, že na křtu knihy Jiřího Paroubka zastřelí jeden jeho blízký známý druhého jak v gangsterském filmu. Kdybych to byl věděl, byl bych si myslel tím víc, že lidé nepřijdou, kvůli znechucení ze všech včetně ČSSD.

-         že téma zdravotnictví v krajských volbách dostatečně nezabírá. V roce 2004 nezabralo a přitom se opravdu týkalo krajů: šlo o silnou kampaň ČSSD proti regionální privatizaci nemocnic. A přesto voliči tehdy výrazně podpořili hejtmany z ODS (anebo hlasovali proti Grossově vládě, záleží na výkladu). Zdálo se mi, že největší vlna odporu proti poplatkům se přelila, teď už se i v Právu píše o výhodách nového systému, třeba zde nebo zde.

 

Ale nechuť k vládě byla podle všeho mnohem silnější (soudě podle volebních hesel ČSSD, hlavně vůči ministru zdravotnictví Julínkovi). Vláda prohrála tak těžce – nejen ODS, ale i zelení –, že celé „malé“ volby se dají číst jako ukázka, jak by dopadly volby do sněmovny.

*

V Senátu jsem se nepletl tak moc, ale také to nebylo takové umění: stačilo předpokládat ve většině krajů souboj ODS-ČSSD.

Z 27 obvodů jsem u čtyř vzdal prognózu. Třeba jsem neuměl odhadnout, jak se vyvine bratrovražedný souboj na Praze 1 mezi Michaelem Kocábem, Martinem Mejstříkem a Martinem J. Stránským. Pánové si navzájem ubrali hlasy tak dokonale, že dokonce i tady prošla do finále kandidátka ČSSD. Nebyl jsem si jistý, zda zůstane lidovecký senátor Josef Kalbáč nadále populární na Strakonicku i po svém útěku z prezidentské volby – bohužel zůstal. Ani jsem si netroufl předpovídat, jak zahýbe výsledky v centru Brna výkon nezávislého senátora Jiřího Zlatušky – bohužel nezahýbal. Naštěstí aspoň na Hradecku vypadl nezávislý senátor Karel Barták, který se hlasování na Hradě raději vůbec nezúčastnil, aby nemusel veřejně hájit svůj názor.

ODS i ČSSD skutečně jdou do finále v Pelhřimově, Olomouci, Příbrami a Přerově. Trefil jsem postup ODS v Praze 5 a 9, Kladně, Trutnově, České Lípě, Děčíně, Lounech, Kolíně, Ostravě, Znojmě a Plzni a postup ČSSD ve Frýdku, Chebu,  Rychnově a Vyškově.

Spletl jsem se šestkrát. Ve třech případech jsem tipoval postup ODS, ale uspěl nezávislý kandidát: senátoři Václava Domšová (v debatě pod mým textem to správně předpovídal čtenář podepsaný Michal viz zde) a Josef Novotný, na Chebsku starosta Ivo Mlátilík. Ve dvou obvodech jsem neodhadl postup lidovce (Vyškov a Uherské Hradiště – tam se přitom senátor KDU-ČSL Josef Vaculík do kampaně nemohl zapojit, po vážné autonehodě ležel v nemocnici). A přecenil jsem podporu komunistického senátora Eduarda Matykiewicze na Karvinsku – sice byl druhý, ale sociálnědemokratický lékař Radek Sušil ke svému vlastnímu překvapení uspěl hned v prvním kole.

Upřímně řečeno: na to, že jsem si vybíral jen obvody, kde jsem si byl téměř jistý, je 80procentní úspěšnost nic moc.

*

Tak tedy pokus o reparát. Předpokládám, že do Senátu se ve druhém kole dostane kandidát, který

a) dostal přes 40 % a vede nejméně s desetiprocentním rozdílem. To jsou zpravidla kandidáti ČSSD: bývalý státní zástupce Miroslav Antl na Rychnovsku vede 44:19, senátor a odborář Milan Štěch na Pelhřimovsku vede 43:31, primátorka Frýdku-Místku Eva Richtrová 41:22, senátorka Alena Gajdůšková na Zlínsku 44:21. K tomu komunistka Marta Bayerová na Znojemsku, která má náskok 41:17.

b) obhajuje křeslo a přitom vede alespoň s pětiprocentním rozdílem. To jsou senátoři ČSSD Ivo Bárek na Vyškovsku a Jiří Lajtoch na Přerovsku.

c) je z ODS a vede (nebo prohrává rozdílem menším než 5 %), protože voliči této strany se budou snažit zachránit, co se dá, kdežto ČSSD už má vyhráno. To by byl primátor Děčína Vladislav Raška, všichni tři pražští kandidáti ODS (Zdeněk Schwarz, Miroslav Škaloud, Tomáš Kladívko), kolínský starosta Jiří Buřič, kladenský primátor Dan Jiránek, plzeňský lékař Zdeněk Rokyta, liberecký hejtman Petr Skokan, trutnovský senátor Ivo Adamec a bývalý brněnský primátor Petr Duchoň.

Nevyzpytatelný je pro mě výsledek lidovců, dále nezávislých na Chebsku a Žďársku a nejsem si jistý střetnutím ODS-ČSSD v Ostravě, Lounech, Příbrami, Olomouci a Hradci.

I takový výsledek by však paradoxně znamenal, že po velkém krajském výprasku by ODS nejen udržela většinu v Senátu, ale dokonce by ji o jedno křeslo posílila.

Co o tom soudí čtenář Michal?