Byl jednou jeden les, kde se to hemzilo samymi opicemi. Objevil se clovek a ten nabidnul mistnim vesnicanum, ze koupi ty opice, jednu za 10 korun.
Vesnicane, vedomi si toho, ze v okoli je spousta opic, zacali opice chytat. Clovek jich koupil tisic - za 10 korun jednu – a vyrazne se tak snizilo mnozstvi volne pobihajicich opic, ktere najednou bylo tezsi chytat.
Clovek oznamil, ze koupi jednu opici za 20 korun. Vesnicane, vedomi si teto zajimave nabidky, zacali opice znovu chytat, a tim se mnozstvi opic v lese jeste snizilo, takze jejich chytani bylo nadmiru obtizne. Vesnicane tak na chytani opic zapomneli a vratili se na svou farmu.
Clovek oznamil, ze da za opici 25 korun, takze v lese uz bylo opic opravdu mizive mnozstvi.
Pak clovek prisel s nabidkou, ze da za opici 50 korun a odjel do mesta za obchodem, takze jeho asistentka jednala s vesnicany za nej.
Kdyz byl ten clovek pryc, rekla asistentka vesnicanum: „Podivejte na vsechny ty opice v tech klecich... Prodam vam je vsechny, 35 korun za jednu, a az se clovek vrati z mesta, prodate mu je za 50 korun.”
Vesnicane nasbirali vsechny svoje uspory i uspory svych znamych, aby tak dali dohromady castku na koupi vsech tech opic a ty opice koupili zpet.
Nikdy pak uz toho cloveka ani jeho asistentku nevideli a opicemi se to v lese zase jen hemzilo...
