Komentáře k blogům, jsou-li věcné, jsou užitečné. K mému blogu o větrníku značka Ferda Hulwat barvitě vypisuje problémy fosilních zásob. Kdysi před lety jsem k tomu psal do Hospodářských novin, ale ohlas byl nulový. Zopakuji proto myšlenku pro Ferdu i pro odborníka Pavla Macuru, třeba k tomu něco dodá.
Uhlík máme v oxidované a redukované formě. Fosilní zásoby (uhlí, nafta, plyn) jsou tou redukovanou. My ji oxidujeme (spálíme) a získáme energii. Až nebudou fosilní zásoby, použijeme jiný zdroj energie, jak je předmětem Pačesovy zprávy a této diskuse.
Jenže je tu horší problém, pane Macuro. Asi 10% fosilní zásoby redukovaného uhlíku je surovinou pro chemický průmysl. Kde ten sežene náhradu? Kupodivu žádná komise se o to nestará. Naši potomci nás označí za barbary, kteří pálili cennou chemickou surovinu.
Redukce oxidovaného uhlíku reálně přijatelná je jen jedna: fotosyntéza. Znamená to obrovský tlak na rostlinné suroviny - zemědělství, lesy, moře. Všechny tři znamenají smrtelné nebezpečí pro příslušné ekosystémy. Krajina žlutá řepkou , plantáže rychle rostoucích topolů a ionty železa sypané do moře, aby narostlo hodně řas. Tak bude fungovat trh.
Můžeme sice doufat, že do té doby bude existovat kdesi na Sahaře sci-fi obrovské zařízení na technickou napodobeninu fotosyntézy. Jenže tam by i dnes mohla existovat obrovská výrobna elektřiny ze sluneční energie. A není. Proto jsem pesimista a obávám se, že lidstvo půjde snadnější cestou a vrhne se na rostliny.
Ferdovi bych doporučil znovu si přečíst původní blog. Energie z větru je stejně významná jako z vodních elektráren, z přílivu a odlivu, či mořských vln. Jenže není universálně aplikovatelná. Holandsku vodní elektrárny moc nepomohou a na Lipně se z vln valně energie nezíská. Chtěl jsem říct, že pro naší krajinu ty větrníky nejsou to nejvhodnější. Nikoli je zavrhovat obecně.
Značka Agáta je jistě ekonomický expert. Rád se probudím, jen bych jako budíčka chtěl vysvětlit pojem „nepřímé dotace" a jisté větrníkové finanční toky (cash flow pro odborníka): kde je zdroj lukrativních odměn těm, kdo povolí výstavbu větrníků? Kde je zdroj diference výkupní ceny energie z větrníku a třeba z Temelína a do jakého zisku finálně jde? Kde je zdroj zisku pro výrobce větrníků (neb je známo, že je to podnikání z dobrou mírou zisku)? Dává ČEZ příslušné miliardy do větrníků z nezištného zeleného nadšení?
Expert jistě laika poučí. Pak se rád probudím a Agátě popřeji dobré ráno.
