Senát Spojených států amerických schválil na rozdíl od Sněmovny reprezentantů návrh federální vlády na podporu finančního trhu za celkem 700 miliard dolarů. Sněmovna má o upraveném návrhu hlasovat v pátek. Pokud tentokrát projde, stát nalije finančníkům v přepočtu neuvěřitelných 12 bilionů korun z kapes amerických daňových poplatníků.

A nebude to poprvé, co vláda USA takto zasahuje. Spolu s dalšími (hlavně Fedem) už pravidelně „zachraňuje“ potápějící se finanční domy. Prý pro obnovu víry ve finanční trhy. Výsledkem je pak postátnění, kdy si v dané bance vláda (či Fed) „odkoupí“ balík akcií, anebo prostě dar v podobě odkupu špatných úvěrů. Čili učebnicové posílení tzv. morálního hazardu. Zisky si ponechají banky, ztráty ale platí daňoví poplatníci. A tak mohou banky směle hazardovat s cizími penězi. Kdo by v takových podmínkách nechtěl být bankéřem, že?

Přečtěte si předchozí blog ZDE

Finanční krize a její 100 let ignorované vysvětlení

Zásahy, které naprosto odporují už mnoho let mylné představě o USA jako vzoru svobodného trhu a respektování občanských práv, jsou však jen dalším krokem na podivné americké cestě ke komunismu, která začala téměř před sto lety. Na rozdíl od východoevropského násilného a revolučního způsobu se však v USA prosazuje nenápadně a pomalu. A co je nejhorší, bankéři vlastně ještě prosí o to, aby se zestátňovalo…

Americká cesta ke komunismu

Krok první:
Na začátku minulého století (1914) vzniká i v USA centrální banka (resp. její obdoba – Fed = Federální rezervní systém). Její vznik byl vyvrcholením pokusů o nafukování peněžní nabídky, kdy banky začaly vydávat více bankovek, než kolik ve skutečnosti měly zlata (do té doby byla každá jedna bankovka kryta definovaným množstvím zlata). Příčinou těchto pokusů však nebylo samo svobodné bankovnictví, ale opět vláda, která povolila bankám v určitých případech porušit slib a nevydat zlato proti předložené bankovce. Proč? Protože sama potřebovala půjčit peníze… Banky tak za asistence vlády mohly vlastně půjčovat více, než ve skutečnosti měly.

Krok druhý:
Centrální bankovnictví postupně vedlo k opuštění krytí bankovek zlatem (či jiným drahým kovem), čímž umožnilo centrální bance, která teď měla na emisi peněz monopol, tisknout peníze, jak se jí zachtělo. Proč postupně? Protože se vlády stále pokoušely navázat nějakým způsobem měny na zlato. Zároveň však chtěly tisknout peníze bez omezení. Každý pokus ale vždy vedl ke krachu a minulé století zažilo od opuštění klasického zlatého standardu šest větších či menších zásadních změn světového měnového systému. Výsledkem jsou dnes nekryté měny se zákonem vynuceným oběhem.

Krok třetí:
Během těchto změn došlo v USA k různým až zarážejícím pokusům o boj se zvyšováním cen (např. v roce 1971 ke zmrazení cen). Co je však horší. Mnoho zásahů do svobodného trhu se stalo standardem. Manipulace centrální banky s úrokovou mírou, nadměrná emise dolarů (a následná inflace), půjčování většího objemu peněž než banky mají a další zásahy státu, které posilovaly výše zmíněný morální hazard.

Krok čtvrtý:
Zdá se, že finanční trhy mají problémy čím dál častěji. A problémy jsou čím dál větší. Bubliny, které jsou na burze a na realitním trhu nafukovány právě tiskem peněz centrální bankou a další emisí bezhotovostních peněz komerčními bankami (kterou proti dřívějším zásadám a právům umožnil stát), hasí znovu a znovu vláda či Fed penězi daňových poplatníků nebo prostě jejich dalším natištěním. Výsledkem současné krize je razantní proměna Wall Street, posílení vlastnictví a moci státu, posílení povědomí, že soukromé banky jsou zlo a vláda je zachránce a že svobodný trh nefunguje.

Opak je ale pravdou. Podobné problémy finančních trhů, jako v současné době, byly vždy výsledkem zásahů státu = manipulací ceny peněz (= úrokovou mírou) centrální bankou a nadměrnou emisí peněz a následným falešným optimismem nad skvělou kondicí ekonomiky. Neopatrné chování bank je výsledkem tohoto systému a je navíc podporováno vědomím, že přinejhorším vše zachrání stát.

Na začátku všeho vláda, na konci všeho vláda 

Můžeme očekávat další krize, další zásahy státu, další zvyšování jeho moci a vlastnictví, až se nakonec systém nekrytých měn zhroutí, anebo stát v USA prostě bude vlastnit všechno podstatné. Přitom na začátku všech problémů stála právě vláda, která se teď tváří jako zachránce a snaží se podpořit víru ve falešný jí manipulovaný finanční systém. Byl by to vskutku zajímavý způsob, jak „dospět“ ke komunismu.

Bude to ale jen příběh Ameriky?

 

 



PS: Vládou v textu myslím i další centrální instituce