Téměř všichni se každý den, ať chceme nebo ne, účastníme společenské hry, která nám předepisuje dostat se z bodu A do bodu B v co nejkratším čase, a kterou označujeme jako městská doprava. Dobře víme, že tato úloha obvykle nenabízí jednoduchá řešení (ba naopak každý rok více přituhuje) zvláště, zakalkulujeme-li do rovnice rostoucí počty aut, zácpy, uzavírky, nehody či prostě jen rozmary počasí.

 

V období prázdnin se městům pravidelně ulevuje, ale v září se znovu vydáváme na chodníky a silnice, abychom naplnili svoji moderní představu o štastném životě, která často spočívá v tom být ve správný čas na správném místě. Ti, kdo používají služeb MHD, snad čas od času závidí těm, kdo jezdí autem. „Mají to pohodlnější“, slýchávám. Ale je co závidět? Notorické kolony, „macho“ řidiči, kteří se pravidly silničního provozu neponižují, kamióny trvale zabydlené v pravém pruhu,  uzavírky… Tak mám sílící dojem, že se většina řidičů s touto situací smířila a považuje ji za jakýsi „standard“.

 

Ale třeba se blýská na lepší časy. V japonském Kjótu, které má přibližně stejně obyvatel jako Praha, využívají již nyní velmi užitečného pomocníka. Univerzita Kjóto a výzkumná laboratoř IBM v Tokiu společně vyvíjejí systém, který simuluje široké spektrum situací v městské dopravě. Základem je výkonný multi-agentní systém, který propočítává různé dopravní scénáře zahrnující milióny vozidel a jejich interakcí, kde je každý účastník modelován jako samostatná jednotka, a to včetně motivací a individuálního chování. To dovoluje systému předpovídat reakce jednotlivých řidičů a stejně tak i celkový stav provozu, zaplnění silnic vozidly, jejich rozmístění či aktuální rychlost v každém úseku. Městští plánovači tak mohou s velkou přesností  vypočítat riziko zácpy pro danou oblast, či posoudit vliv výstavby nového obchodního centra, sportovního areálu či jiného významného objektu na dopravní situaci v okolí. Navíc systém na základě natrénovaných modelů doporučí jak změnou parametrů hromadné dopravy zajistit optimální jízdní řády vlaků a autobusů, či průběžnou úpravou semaforových zelených vln omezit zácpy. A pomůže i s návrhem dalších dlouhodobých dopravních řešení pro celou metropolitní oblast Kjóta, a to i s ohledem na snižování emisí či simulace propustnosti evakuačních tras, což jsou též důležité atributy velkoměst 21.století.

 

A tak až vám v nacpané ranní tramvaji neomalený cestující šlápne na nohu, neoplácejte, ale usmějte se a pohleďte tam, kde slunce vychází. Jednou snad tohle bude jen sentimentální vzpomínka.

 

Jan Kleindienst

IBM Chief Technologist