Tato středa bude pro výzkum důležitá nejen protože v CERNu oficiálně spustí světově největší urychlovač LHC, ale také protože stejný den hodlá naše vláda projednat návrh zákona nově upravující veřejnou podporu výzkumu. Dosavadním způsobem to u nás dál nejde a bude se reformovat.

Jedním ze zamýšlených cílů novely zákona 130/2002 je, že veřejné prostředky potečou institucím nikoliv podle síly jejich křiku či podle známých na ministerstvech a v komisích, ale podle objektivně měřených výsledků, které ta či ona instituce vyprodukovala. Potud dobře, podívejme se ale na jedno úskalí.

Základem je metodika hodnocení výsledků, kterou již po několik let zpracovává vládní Rada pro výzkum a vývoj. Podle ní pracoviště získávají body: nejvíc je za mezinárodní patent, hodně za článek ve vysoce prestižním vědeckém časopise, zcela minimálně pak za příspěvek do lokálního sborníku. Institucím, které vyprodukují více bodů, poplyne podle chystané novely více peněz.

Scientometrické metody dokáží ocenit prestiž časopisu (ač zdaleka ne dokonale) a základní výzkum je tak motivován k tvorbě co nejprestižnějších výsledků. Pozornost takto vyjádřené kvalitě v poslední době u nás už přináší své ovoce, pozoruji to třeba ve svém oboru. Ve fyzice tvoří elitní médium Physical Review Letters; zatímco kolem roku 1990 se v něm s českou či československou adresou objevilo ročně kolem čtyř článků, v roce 1995 bylo českých článků 10, v roce 2000 kolem dvaceti a loni 50 (pro srovnání – izraelských 142, švédských 99 a švýcarských 236).

Hlavně aplikace...

Naše země ale potřebuje výraznější posuv vpřed zvláště u aplikovaného výzkumu. Je však paradoxem, že výsledky aplikovaného výzkumu, které jsou podstatně hmatatelnější, jsou mnohem obtížněji kvantifikovatelné než výsledky výzkumu základního. Vysoké bodové ohodnocení patentů je srozumitelným vyjádřením priorit, nemyslím ale, že bude účinkovat správným způsobem.

U patentu získáme informaci o jeho kvalitě, až když jej draze prodáme, nebo když vyrobíme a se ziskem prodáme patentovaný vynález. Patentovat ale lze téměř cokoliv nového, za co jsme ochotni zaplatit poplatky – ať jsou to opratě pro kočku nebo špičkový vynález. Ovšem pracoviště si mohou snadno spočítat, co se jim vyplatí – pokud přísun veřejných prostředků značně převýší náklady a úsilí vynaložené na patentování zbytečností, mohou být motivované přiživovat se tímto způsobem.

Pro srovnání: podle loňské metodiky hodnocení VaV byl bodový ekvivalent amerického patentu asi 28 mil. Kč. Pokud jste za tolik veřejných prostředků vykázali jeden US patent, byli jste „v normě“. Pokud píšete vědecké knihy, museli byste jich za stejné prostředky napsat čtyřicet česky nebo dvacet v cizím jazyce. Sám jsem si procesem amerického patentování prošel: bylo to jednodušší než vyprodukovat článek v kvalitním časopise, jen to stálo víc peněz.

Vládní úředníci se sice mohou radovat, jak pěkně podporují aplikovaný výzkum, lidé se ale jako obvykle budou chovat ekonomicky. Když se jim to vyplatí, v zájmu optimalizace bodového skóre budou výzkumná pracoviště posílat naše veřejné prostředky zahraničním patentovým úřadům a právníkům na registrování patentů, které po pár letech nechají vypršet. V bruselských statistikách si možná polepšíme, opravdu ale stojíme o takto vyspravený „inovační index“?

Že náš stát chce více podporovat aplikovaný výzkum a inovace je v pořádku, podle mého názoru by se to mělo dít trošku jinak. Odstraňováním byrokratických překážek podnikatelů, kteří sami inovovat chtějí, protože věří, že se jim to vyplatí.

 

Několik odkazů k související tématice:

Rada pro výzkum a vývoj, připravující novelizovaný zákon a zpracovávající Hodnocení VaV

Současné znění zákona o podpoře VaV je tu, text projednávané novely např. tady.

Pro informování veřejnosti o financování VaV a jeho výsledcích je určena tato přívětivá databáze

Vášnivým odpůrcem reformy je senátor Jiří Zlatuška, viz jeho článek HN, či blog na aktualne.cz

Na stránkách HN naopak reformu velebí Petra Benešová, Martin Jahn, nebo dva rektoři kritizující Zlaušku.

Na zdejším blogu prezentuje zajímavý pohled na patenty ředitel duševního vlastnictví Zentivy Roman Lapka