České dráhy to nemohly říct jasněji. Zahoďte hodinky, je 1. září! Čí vlakový spoj z pražského okolí přijel včas, ať zvedne ruku. Ten "náš", jenž má urazit trasu za 28 minut, se zpozdil o 35 minut. Rodinný výsledek: jeden gymnaziální primán nikdy nezapomene, proč na něj ve třídě zbyla první lavice.

Výsledek obecnější: tisíce naštvaných pasažérů, média referující o kolapsu. Navíc v den, kdy dráhy otevřely Nové spojení, údajně nejdůležitější stavbu za posledních sto let. Kreslený mravenec, kterého si dráhy vybraly za ombudsmana, teď bude muset snad i obživnout, abychom uvěřili: to ne České dráhy, to souhra okolností.

Michal Růžička