Napsal jsem v redakčním blogu "99 slov", že pražští radní ruší důležité Masarykovo nádraží kvůli "obchodnímu bulváru" - a přitom zapomínají, že dopravní řešení by měli řešit v první řadě.
Chtějí se napakovat!, napsali někteří z vás v diskusi pod článkem a mě napadají dvě důležité věci:
Příběh Masarykova nádraží je kromě jiného metaforou kultury veřejné komunikace: proč radní nemají potřebu podrobně se s veřejností radit? Že je to záležitost technická, odborná?
Ano, o systému dopravy se musí mluvit především s tak zvanými odborníky. Jazykem technickým, pro mnohé stěží srozumitelným. Jenže rozhodnutí o infrastruktuře je nejprve a základně otázkou kultury života. A na tomto poli rozpoznat, co je a co není správné, neznamená přemýšlet jako inženýrský odborník. K tomu stačí cit a zdravý rozum.
Radní komunikují s veřejností tak, jak jsme je to naučili, jak jsme jim to dovolili. Bohužel, rozhodnutí o veřejném prostoru a jeho využívání stále ještě nebývají samozřejmým předmětem širší debaty.
V Praze se ovšem odvíjí také příběh rušeného žižkovského nákladového nádraží. I ten je o kultuře, ale v jiném smyslu:
Zveřejněné vizualizace budoucí výstavby na území žižkovského nákladového nádraží jasně ukazují, proč (také) nebude stát v Praze Kaplického chobotnice. Nezapřou totiž zjevný trend: v kontextu světové architektury se v Praze zatím staví jen jakoby pro minulá desetiletí. Koho dnes ohromí třeba pařížská čtvrť La Défense, k níž jeden z radních (navíc velmi nesmyslně a odvážně) oněch pár plánovaných "lepších paneláků" přirovnal?
V tomhle případě bych ale podezřelé náznaky, spojující místní politiky a developery nechal být. Potíž je hlubší: živá architektura, Čechy tolik obdivovaná na výletech v Itálii, Francii či Skandinávii, vyvolává ve zdejším prostředí zatím spíš strach a konzervativní rozpaky. Vrátil jsem se právě z Bordeaux, kde jsem znovu žasnul nad lehkou samozřejmostí, s jakou tamní obyvatelstvo dokáže spojovat historickou kulisu s moderním uměním.
Mám pocit, že v Česku čekáme na Godota: až českou společnost nedostatek vlastní hravosti konečně znudí.
P.S. A děkuju diskutujícím za skvělý postřeh - také londýnské nádraží King´s Cross, z kterého Harry Potter odjíždí do Bradavic, není "průjezdné", nýbrž konečné. A to už je silný argument, páni radní. Ne?!
