Na začátku byl nápad spojit výložník autojeřábu s nemocniční postelí. Na konci je vyhraná bitva u Evropského patentového úřadu a vynález vydělávající miliony korun. Pohádka se šťastným koncem ale měla hodně složitý příběh a stála setsakramentsky hodně peněz. Sloupová jednotka, kterou dnes používá většina výrobců sofistikovaných nemocničních lůžek na světě, však zato stála. Díky dvěma, příp. třem sloupům, na nichž stojí postel, je totiž možné s lůžkem pohybovat nahoru a dolů nebo ho naklánět.
Jako řada věcí v životě byl i náš vynález dílem náhody. Když jsme na služební cestě přemýšleli, jak vyrábět nemocniční lůžka, která by byla nejen hezčí než klasické kovové pryčny, ale taky vybavená nějakými speciálními funkcemi, spojili jsme na první pohled nesouvisející obory. Já chtěl prodávat postele a Vláďa Jurka znal dokonale autojeřáby. Když jsme rozhodli, že výložník autojeřábu bude zvedat postel, a sestrojili první prototyp elektrického lůžka na sloupech, ještě jsme netušili, že naše „teleskopické sloupy" změní nejen naše životy, ale částečně také celý obor nemocničních a pečovatelských lůžek na světě.
Žádné složité konstrukce, žádné páky, prostě zdvihová jednotka zabudovaná do dvou teleskopických sloupů, které pohybují s postelí. Pokud jsou sloupy tři, může se postel i naklánět do stran. Díky designu a unikátnímu technickému řešení nám nová lůžka Multicare a Eleganza otevřela dveře do světa. Multicare dodnes působí jako Porsche mezi běžnými automobily. Řešení samozřejmě není triviální, stěračový motorek z auta musí vyvinout sílu až 3000N. Je to složitá hra s energiemi, teplotou, pevností konstrukce, výrobními náklady apod. Podařilo se a pomalu nám bylo jasné, že sloupová jednotka má před sebou skvělou budoucnost. Její patentování trvalo neuvěřitelných sedm let a stálo nás doslova miliony korun. Záhy jsme měli pochopit, že naše úsilí a peníze nebyly zbytečné.
Jelikož jsme elektrickou jednotku nechtěli vyrábět sami, nabídli jsme spolupráci světové špičce přes elektrické lineární motory, dánské firmě Linak. V Linaku se nám však vysmáli a dívali se na nás jako v oboru na amatéry, skrz prsty. Pátrali jsme dál a obrátili se na německou firmu Dewert, která se záhy díky sloupům stala z outsidera velkým konkurentem právě Linaku. Na sloupovou jednotku postupně přešla řada významní hráčů v oboru, takže ji Linet paradoxně přes firmu Dewert prodává mnoha svým konkurentům. Jen marže přinesly zatím Linetu hodně přes 100 milionů korun. Masová výroba dovolila snížit ceny, takže elektrická lůžka se sloupovou konstrukcí jsou dnes dostupná mnohem širšímu okruhu zdravotnických a sociálních zařízení. Co bylo dál?
Když v Linaku viděli úspěchy vynálezu, kterým pohrdli, snažili se vyvinout obdobné vlastní řešení. Jenže moc nefungovalo a bylo poruchové. Jejich poslední strategií proto bylo napadnout náš patent. První výpad byl o slovíčkách a pomocí dobrých právníků jsme patent v první instanci obhájili. Po roce a půl přišel další atak, že náš patent není originální, a my se dostali až k veřejnému patentovému líčení v Haagu. Spor u Evropského patentového úřadu jsme však vyhráli. Z obhájení patentu mám dvojnásobnou radost. Nebudu zastírat - ekonomický přínos patentu není zanedbatelný. Ještě silnější je však pocit zadostiučinění. Před mezinárodním soudem totiž neplatí ponížené postavení malé firmy, notabene z „východu". A naopak se nám potvrdilo, že patentování má smysl a má smysl do něj investovat. Patenty, kvalitní lidé ve vývoji a konstrukci, spolupráce s patentovým úřadem a vysokou školou i dobří právníci prostě nejsou zbytečné investice. A to mě hřeje u srdce nejvíce.
