Zlín byl odjakživa městem, které bylo založeno na průmyslu a obchodu. Nebo se to alespoň tak povídá a nám, studentům Zlínské univerzity, je to do hlavy neustále vštěpováno. Učíme se, jaký byl rozmach s příchodem pana Bati, co všechno vybudoval, jakým způsobem, jaké byly systémy řízení, kontrol, způsob zacházení s pracovníky. Člověk se vždycky nestačí divit, co druhý člověk může dokázat. Ale taky se člověk nestačí divit, jak rychle další člověk postupně zahubuje to, co jiný před ním dokázal.

Pan Baťa by se asi nestíhal v hrobě obracet kdyby viděl, co se s jeho městem děje. Už to dávno není to město, za jakým účelem bylo postaveno. Stalo se z něj v podstatě studentské město. Je pravda, že díky univerzitě do Zlína proudí davy vzdělání chtivých studentíků, kteří zvedají místí ekonomiku hlavně díky útratám v hospodách za „škopek". Nedovedu si představit, kolik piv bychom my studenti museli vypít, aby příjmy do tamních pokladen byly srovnatelné s tím, co obchodníkům utíká díky tomu, že není do Zlína vybudovaná minimálně slušná komunikace.

Zlín je sice město podnikatelů, jenže ti své podnikatelské aktivity směřují podstatně jinam než do Zlína. A proč ne, když je to všude jinde díky vybudované komunikaci mnohem snazší. Čili přísun peněz z této oblasti se Zlínu značně vyhýbá. Což je dost velká ironie. Jenže stát je malý a o ironii tu není nouze.

Jak je možné, že Zlínská univerzita sehnala miliony a miliony na výstavbu nového Univerzitního centra a Vědecko - technického parku, ale nikdo není schopný sehnat peníze na vystavění alespoň páru kilometrů dálnice? Mám na mysli slušnou dálnici, dlouhou dálnici, která by spojovala Zlín alespoň s jedním velkým městem. Nebo alespoň větším, ať toho nechci pro začátek tak moc. Jak se mají obchodníci či dodavatelé do Zlína dostat? Přes nejrůznější Vsetínské kopce, které tak tak vyjede auto o výkonu 1,2? Přes Otrokovice, kdy při troše štěstí pojedou do Zlína dvacet minut, při troše smůly tři čtvrtě hodiny? Z Kroměříže, kde sice již nad Zlínem vede neurčitý počet metrů dálnice, ale ta je většinou dost „zasekaná" právě kamiony, které se snaží využít aspoň trochu kultivovanou cestu do Zlína. Takže kudy tudy do Bavorova? Samozřejmě to není problém jen Zlína, ale všeobecně celé republiky.

My studentíci se z bodu A do bodu B přepravujeme nejčastější vlakem či autobusem. Je to levné, relativně rychlé a katastrofální. Nejde ani tak o cestu, ale o příjezd. Pokud máte to štěstí, že přijedete, teď konkrétně do Zlína, v ranních či odpoledních hodinách, nebo ještě relativně za světla, máte celkem šanci projít místním vlakovým a autobusovým nádražím bez úhony, újmy na zdraví a zachováte si jakž takž iluzi, že ne všude postávají značně připití lidé, nevábně vzhlížející a vonící, kteří se po tlupách shromažďují právě v putykách na vlakovém či autobusovém nádraží.

Že je to všude stejné? No právě. Češi když přijedou vlakem do Německa, například do Lipska, tak se nestačí divit, jak může vlakové nádraží vypadat. Němec když přijede do Česka, tak se taky nestačí divit, jak může vlakové nádraží vypadat. Takže co s tím?

Dál se bude investovat do projektů, kde miliony lítají novými plastovými okny, které šetří teplo a nebude se soustředit na základní věci. Na základní věci, jako třeba k jakému účelu byl konkrétně Zlín vybudován a jak se postupně ztrácí jeho účel a poměrně mladá historie.