Silná politická EU je v zásadním zájmu České republiky

V reakci na negativní výsledek irského referenda o Lisabonské smlouvě někteří čeští politikové a novináři vyslovili myšlenku, že by budoucí podobě Evropské unie nejvíce slušel, a pro Českou republiku byl nejvýhodnější, koncept tzv. „vícerychlostní unie“. Vícerychlostní unie (ke které se samostatně na těchto stránkách vrátím) by podle svých propagátorů měla (zjednodušeně) tu výhodu, že bychom nebyli nuceni podílet se na těch společných evropských politikách, které pro nás nejsou zajímavé. Nikdo (“Brusel”, alternativně Německo či Francie) by nás tak nenutil do něčeho, co nechceme - vybírali bychom si jen to, co se nám hodí. Koncept vypadá jednoduše, a proto lákavě.

Jako vše, co vypadá jednoduše, však i koncept vícerychlostní unie opomíjí  mnoho podstatného. EU není teoretickým, mechanickým modelem jakési temné sluneční soustavy, ve které se vyplatí být dále od středu, který jen pohlcuje a spaluje. EU je mnohem více. Je také,  ba především , sdružením 27 států a národů, které má výsostně politický charakter. Vícerychlostní unie by tento politický charakter rozbila – přitom právě on je v našem životním zájmu.

Společenství s komplexními a složitými partnerskými vztahy nemůže mít fungující společný trh, nemůže ctít převahu práva nad silou, jakož i  solidaritu větších a bohatších s menšími a chudšími bez elementární politické shody. Právě politický charakter Evropské unie je tím, co jí umožňuje být úspěšným projektem, který se vyvíjí dle působení svých členů, kteří v jejím rámci neustále hledají koalice k prosazení svých zájmů.

Pro úspěch České republiky si nestačí plně uvědomit, že EU již  politickým společenstvím je (a byla již od svého prvopočátku coby projekt k zabezpečení míru). V našem zájmu je i silnou a politicky integrovanou unii posilovat – pouze silná EU, v jejímž rámci budeme mít respektované místo, nám totiž umožní lépe si zajistit naší bezpečnost. Zásadně také povzbudí možnost lépe se seberealizovat, čímž jen podpoří tradiční podnikavého českého ducha.

EU potřebujeme jako silného hráče v globalizovaném světě

Nebude-li EU na světové scéně vystupovat jednotně, může nás jako Evropu čekat trvalá a nevratná ztráta vlivu a upozadění, se všemi bezpečnostními, ekonomickými a sociálními důsledky, které ztráta vlivu na vlastní osud přináší.

Na této marginalizaci EU by přitom nejvíce prodělaly menší státy jako Česká republika. Hájily-by totiž velké evropské státy své zájmy osamoceně jen obtížně, státy střední Evropy by byly odsouzeny do role pouhých pasivních aktérů. Oslabení, rozdělování a rozvolňování EU je v zájmu mocností mimo transatlantický prostor, v žádném případě ne v zájmu České republiky.

V našem zájmu je podporovat posílení politického společenství i z důvodů odražení mocenských tlaků ve střední Evropě.

EU potřebujeme k zajištění geopolitické bezpečnosti středoevropského regionu

Po staletích ležíme v geopoliticky neklidném nárazníkovém prostoru střední Evropy, v němž se tradičně střetávaly ambice dvou evropských mocností: Německa a Ruska. Náš vstup do EU toto historické paradigma do jisté míry popřel. S německými sousedy sedíme jako partneři u jednoho stolu a můžeme s nimi svobodně hovořit o všech tématech, která se nás týkají. Z historického pohledu a "osudu" českých zemí je naše současná situace naprosto unikátní a nedocenitelná.

Pro zajištění naší bezpečnosti je klíčové nejen naše partnerství se Spojenými státy, které nám například v otázce energetické bezpečnosti pomoci nemohou. Naší jedinou šancí je mít na své straně všechny velké evropské státy – toho ale nedocílíme jinak než soustavným budováním politického charakteru unie a účastí na všech zásadních projektech politické integrace včetně eura. Nabudou-li naši partneři pocitu, že investice do našeho členství je pro ně vzhledem k našemu negativistickému přístupu nevýhodná, ze spolupráce s námi se stáhnou - s daleko menšími důsledky pro ně než pro nás.