Na boku lékárny na Essex Road v londýnské čtvrti Islington, kde mě zdarma koučovali v léčení neduhů během mého chudého studentského roku, se nedávno objevilo grafitti. Za normálních okolností hrozný vopruz a dobrá příležitost pro majitele budovy přezkoušet se ze sprostých slov a být celý den nepříjemný na zákazníky.

Jenže okolnosti téhle kresby nejsou normální. A tak místo aby lékárník přispěchal s kyblíkem barvy a proklínáním neznámého vandala, přispěchal s plexisklem a pomalovanou zeď pečlivě zarámoval. Aby snad proboha někoho nenapadlo kresbu poničit!

Autorem kresby tří dětí, které zbožně vztyčují vlajku z plastové tašky Tesco, totiž není žádný mutující teenager s kalhoty posazenými proklatě nízko ale sám Banksy.

Ten Banksy, který před třemi lety do oddělení primitivního umění Britského muzea pověsil kresbu pračlověka s nákupním vozíkem. Štítek za autora „výborně zachovaného díla" označoval Banksymuse Maximuse, umělce, který vytvořil řadu děl v jihovýchodní Anglii a o němž je toho dodnes jen málo známo. Obrázek v muzeum vydržel tři dny, než si ho někdo ze zaměstnanců všiml. A i poté se rozhodli ho v expozici nechat.

O Banksym, králi současného street artu, je toho pořád známo málo. Tedy alespoň to tak přijde těm, kterým připadá důležité vědět, jak se kdo jmenuje a jak vypadá.

Bristolský umělec ignoruje galerie, nedává rozhovory, tají svoje jméno i podobu. To ale nezabránilo a možná spíš pomohlo tomu, že jeho díla v aukčních síních lámou rekordy a odstartovaly obrovskou vlnu zájmu o street art, která z Banskyho a řady jeho kolegů udělala milionáře. A města teď dávají svým zaměstnancům školení, jak poznat Banksyho tvorbu a při likvidaci ostatních grafitti jí zachovat, případně opravit, pokud by ji snad nějaký konkurent poškodil.

 

Tedy aspoň většinou. Londýnský dopravní podnik loni nemilosrdně zlikvidoval jednu z jeho neslavnějších kreseb. Výjev hrdinů Pulp Fiction, Samuela L. Jacksona a Johna Travolty, držících místo pistolí banány. Kresba prý byla moc negativní a podněcovala ke kriminalitě. 

 

Banksy, ať už je to, kdo je to, má talent, vtip a mistrně ovládá ironii. Do Louvre propašoval obrázek usměvavé Mony Lisy, do newyorského Muzea moderního umění warholovské plechovky s logem Tesco. Ve čtyřiceti osmi britských obchodech s deskami vyměnil debut Paris Hiltonové za vlastní cédéčko, kde ztvárnil Paris po svém a doplnil své svérázné grafické provedení písničkami s názvy "Why am I famous?", "What have I done?" nebo "What am I for?"

 

 

 

 

V oblibě má podle všeho zejména policisty a strážníky na všechny možné způsoby, a oni jeho určitě taky.

   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Řada jeho prací má ale taky hodně silný politický podtext. Třeba jako kresby na zdi oddělující Izrael a palestinské území.

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jedním z těch, kterým stále nedává spát, jak se Banksy jmenuje občanským jménem,je britský deník Daily Mail. Nedávno zveřejnil výsledky svého ročního pátrání, kde Banksyho identifikoval jako čtyřiatřicetiletého Robina Cunninghama. Banksyho reakci si můžete přečíst zde.